Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
A. PROCES VÝCH. A VZĎ. V PRIM. ŠKOLE. ÚLOHA VÝCH. VZĎ PROCESU, JEHO ŘÍZENÍ…
- A. PROCES VÝCH. A VZĎ. V PRIM. ŠKOLE. ÚLOHA VÝCH. VZĎ PROCESU, JEHO ŘÍZENÍ, PROJEKTOVÁNÍ, PRŮBĚH. TRADIČNÍ MODELY VÝUKY A JEJICH INOVACE. DOMINANTY PROCESU VÝUKY AKTIVITA, SAMOSTANTOST, TVOŘIVOST
- ZÁKL. FCE VYUČ. PROCESU = INFORMATIVNÍ = zprostř. infa FORMATIVNÍ = formov. os. žáka INSTRUMENT. = osv věd. a dov. = nástroj ostat. činností (čtení, psaní) INTEGRUJÍCÍ = spojuje všechny fce
VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ
- realizuje se: a) PŘÍMÝM PUS. pedagoga na vych. jedince
NEPŘÍMÝM = vhodně adaptov. prostředí
- VYUČOVÁNÍ = forma CÍLEVĚD. A SYSTEM. VZĎ. A VÝCH. DĚTÍ = naplňována vzájemnou součinn U a Ž
- CÍLEVĚDOMĚ zaměřené na ROZVOJ TĚL. DUŠ. VLASTN. LIDÍ
- možnost OPTI SEPĚTÍ (splynutí) VZĎ A VÝCH.
- VÝCHOVA = proces utváření VZTAHU k tomu co poznáv. prožív.
-záměrné a cílevěd. působení na osob. člověka s CÍLEM dosáhnou pozitiv. změn v jejich VÝVOJI.
- jsou STANOVENY hlavní vých. a vzď. CÍLE, vymezen OBSAH (kmenové uč) uskuteč. se PLÁNOVITĚ a SYSTEMATICKY + tvorba MATERIÁL. a ORG. PODMÍNEK pro realiz. V a V PROCESŮ
- uskutečňuje se pod vedením PEDAGOGA
- realizace → org. formou VZĎ. klasické HROM V. /vzďělávání dospělých, dálková st. samostudium
- V. PROCES = ZÁMĚRNÉ, CÍLEVĚD. SOUSTAV. A RACIONÁL. ŘÍZENÍ UČ. AKTIVIT → k dosažení STANOVENÝCH VÝCH. VZĎ. CÍLŮ →k osvoj. SOUSTAVY poznatků (vědomostí, činností, dovedností k rozvoji DUŠEVNÍCH A TĚLESNÝCH SCH
- záměrné osvoj. VĚDOMOSTÍ, DOVEDNOSTÍ, NÁVYKŮ + ROZVOJ POZNÁV. CITOV. VOLNÍCH PROC. → SPOL. ŽÁDOUCÍ CHOV. A JED. ČL.
- VZĎ = PROCES POZNÁVÁNÍ přírody, spol. jedince, vzáj. vztahů
- NAVOZOV. ŘÍZENÍ A USMĚR. UČ. AKTIVIT ŽÁKŮ. UČITEL jedná dle úrovně jedn. žáků i celé TŘ = činn. DIAGNOSICKÁ dle výsledků PLÁNUJE CÍLE V. upravuje PODMÍNKY V. volí vhodné METODY + ORG. FORMY + PROSTŘ. VÝUKY
- tj. schopn. vlastn. zájmů, citů, motivů, vůle, chov. jednání = není jen PASIV ale AKTIV. SUBJ. VYU.
- AKTIVNÍ OSVOJOV. SYSTÉMU VĚD. A DOVED. = FORMOVÁNÍ CELÉ OS.
-
-
- MANAŽERSKÝ V. ST. = výbor. org. úroveň, důraz na učivo a vyuč. metody, potř. Ž. opomíjeny, U klade důraz na dodž. plánů, kontr. znal.
- FACILITAČNÍ V. ST. = zaměř. na indiv. dov. a osob. vývoj, důraz na autentic. U fci FACILIT. pomoc rozv. nabyté vědom. snaha netl. na Ž
- vychází z pojetí typolog. os. kompet. učitele dle C. Evans, M. Harkins, J. Young
- PRAGMATICKÝ V. ST. = důraz na proces UČENÍ A VÝSL. VÝU. potřeby Ž. vyu. metody, vzt ah U a Ž = vedlejší. NEGATIV. příliš zaměřen na vědecké dispiclíny → přetěž. Ž.
-
- INFORMATIVNÍ = předání HOTOVÝCH pozn. v rámci HROMADNÉ V. dominant. role = U = jediný zdroj/zprostř. INFA
- HEURETICKÁ = podporuje AKTIVITU a SAMOSTATNOST Ž. → NEVHODNOST pro těžké obsáhle uč. OSVOJENÍ samost. objevov. zkoum. řeš. probl.
- PRODUKČNÍ = směř. k praktické činn. realizov. pracov. nebo motor. činností☻→mater. produkt ZISK ODPOV. DOVED ve vztahu k TEORET. VĚDOM.
- REGULATIVNÍ = OSV. NOV. UČ. prostřed. PROGR, ALGOR, POČ. T. PROJ.
- TRADIČNÍ MODEL →TRANSFER →OSVOJ. VERIFIK. EFEKTIV. →UČ. VEDOUCÍ KONTROLOR →Ž. NEZNÁ VZĎ. OBSAH
- ROZVÍJEJ. M. →ROZVOJ → KOMUNIKACE → PARTNER →PARTNER
- INOVAT. M. = ZMĚNA → ČINNOST, REFL. ČINN. SEBEREF. → U. FACILIT. PORAD. PRŮV. KONTROL. →Ž. SE ZNÁ ALE PROHLUB. ROZŠIŘ. SVÉ ZNALOS.
- STYLY V. =SVÉBYTNÝ POSTUP U UPLATŇUJÍCÍ VE VYUČ.
- ZMĚNA V HIERARCHII na 1 místě POSTOJE, HODNOTY, DOVEDNOSTI
- TVOŘIVOST = KREATIVITA = přir. duš. sch. vycház. z poznáv. motiv. procesů →důl. role = inspirace, fantazie, intuice = předpokl. plné SEBEREAL. JEDINCE →SNAHA o rozvoj tvoř. poten. Ž.→rozvoj ČINNOSTÍ /STUPNĚ expresivní(spontán) inovativní (um. věd. tech. věci) emergent (vznik nový artefakt, jev
- SAMOSTATNOST = SAM. PRÁCE Ž. uč. aktivita, získ. ZNALOSTI vlast. úsilím STUPNĚ NAPODOBUJ-REPRODUKTIV-PRODUKUJ-PŘETVÁŘEJ.
- AKTIVITA = zvýš. intenz. činnost Ž. Cíl = osvoj. pozn, věd. dov. post. způs. chov. STUPNĚ (Maňák) VYNUCENÁ-NAVOZENÁ-NEZÁVISLÁ-ANGAŽOVANÁ
FÁZE VÝCH. VZĎ. PROCESU
- 4) prověření osvojení Ž = náročná a složitá činnost U →CÍL = zjistit a určit jak zvládli a osvojili VĚDOMOSTI A NÁVYKY jak je dovedou VYUŽÍT V PRAXI
- PROVĚŘOVÁNÍ (fce diagnost, kontrol. náprav. vždy hodnoceno) ZKOUŠENÍ (klasifikace a diagnost) HODNOCENÍ (proces posouz. Ž) KLASIFIKACE (z. forma hodn. dle klasif. stupňů, známek)
- 3) opakování+procvič. = NUTNOST upevnit osvojené učivo → dle zákonit. paměti (křivka zapomínání) zásada trvalosti → výsledek nezáleží na počtu ale na KVALITĚ →NE memorování bez pochopení + POMŮCKY
- 2) prvotní seznám. Ž s novým UČIVEM = tvorba nových VĚD. a DOV.
stupně = utv. a osv. nových představ →závisí na fci SMYSLOV. ORG. →abstrakt
vytváření a osv. doved. DOVEDNOST = učením získané dispozice ke správ. přes. rychl. úspor. vykonáv. určit. činností = DOV. senzomot. praktické, intelekt. komunik. doved. jednání
- Mojžíšek 1) motivace 2) expozice 3) fixace 4) diagnózy 5) aplikace
-
- Pešek (1964) 1) příprava Ž na osvojení učiva = OPTIMÁLNÍ PODM. = VNĚJŠÍ (prostř. šk. tř. mater. vybav. uč. pomůcky, postupy, soc. klima tř.
VNITŘNÍ (psych. Ž. souhrn zkuš. vědom. indiv. tempo + úroveň jeho sch. zájmů, motivů, postojů, názorů, stupeň těl. a duš. rozvoje/DŮLEŽITÉ = vzbuz, udržení, využ. zájmů
-