Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Český jazykový atlas (otázka I.10) - Coggle Diagram
Český jazykový atlas
(otázka I.10)
obsah
v číslech
1 600 map a komentářů
5 dílů + dodatky
obsah jednotlivých dílů
1–3: lexikum
4: tvarosloví
díly
substantiva, adjektiva, zájmena, číslvky, slovesa
5: několik samostatných částí
hláskosloví
nářeční skladba
adverbia
výzkum slovní zásoby mladé generace ve městech
svazky izoglos
dodatky
shrnující dílo
obsahuje
charakteristiky zkoumaných obcí
dotazníky
ukázky nářečních promluv (audiozáznamy + přepis)
rejstřík nářečních dokladů
kompletní bibliografie č. dialektologie od roku 1968
verze
tištěná
*1992–2011
všechny díly v průběhu dvaceti let na přelomu století
vyšel na 100. výročí založení České akademie věd aumění
připomenutí "otců" dialektologie:
František Pastrnak: 1: předseda dial. komise
Oldřich Hujer, Václav Vážný, Bohuslav Havránek
plán na široce zaměřený dial. výzkum
Adolf Kellner
rozšíření bádání i na Moravu a Slezsko
Jaroslav Voráč
významný zakladatelský podíl
před ČJA vyšlo
Alois Vojtěch Šembera
Základové dialektologie českolovenské *1864
vnímáno jako zakladatelské dílo
před tímto dílem i další, poprvé více Jan Blahoslav
Antonín Frinta
zkoumá bilabiální výslovnost hlásky v
Bohuslav Havránek: K české dialektologii
výzva ke zkoumání, avšak celkem planá
Nářečí česká
internetová ve formátu PDF
upravená verze ve formátu HTML
vzniklé změny
narušení původního třídění podle tematických okruhů (v altasu se prostě vyhledává
)
základní charakteristika [
zdroj
]
vznik:
hodnota
zachycení nenávratně mizejících stukturních útvarů (dialektů)
obrovská historická hodnota
svědectví o vývoji jazyka
velmi hodnotné dílo z hlediska kvality zpracování
završení dlouhodobé snahy č. dialektologů
„obohacení zkoumání jazyka o prostorovou dimenzi“
zachycení zeměpisného rozložení mluveného nespisovného jazyka
dokumentární
způsob vzniku
systematický výzkum
plně rozvinut po 1947
metoda korepondenční (podle programu * za okupace)
oblastně zaměřené dotazníkové
ankety ve spolupráci s učiteli
+
následná dvoudílná celoúzemní lexikální anketa
výhody
celoplošnost
rovnoměrnost
výsledky:
východisko pro J. Běliče a jeho Nástin české dialektologie 1972
povedený předstupeň vlastního atlasu
návrh na vznik ČJA
a hladání koncepce
*1954, dial. konference, Václav Vážný [
k otázce také zde
]
hledání koncepce
sledování tří hlavních nositelů nesp. mluvy
staré venkovské obyvatelstvo, staré městské obyvatelstvo a mladí ve městech
---> historický průřez poslední čtvrtiny 19. století, 3/4 20. století
složitá příprava jevů a jak se na ně ptát
např. pomocí příkladových slov obecně či konkrétně, ...
dotazník musel být širokého záběru, problém ale se zvládnutelností
původní předběžný širší koncept o 4000 položkách o 1/3 zkrácen
zařazení jevů, na které se ptal slovenský jazykový atlas pro srovnání (č. a sl. dial. se na tom dohodly)
vyústění: Dotazník pro výzkum českých nářečí (1964–65)
2 samostatné části
1.: pevně stanovené položky
lexikum
navození přirozeného rozhovoru (tematického)
2: gramatická část uspořádaná podle POS
počítalo se se ziskem dat ze zápisů přirozených rozhovorů
otevřené otázky (na rodinná jména, podoby místních jmen, ...)
způsob zkoumání
širší a řídká síť: celý dotazník se používal jen u malé sítě opěrných bodů
úspora času, energie, neutrácení zdrojů tam,
kde by výsledky stejně nebyly srovnatelné
určitý stupeň regionalizace
= další úspory
vznik dílčích mapech pro menší oblast
zkoumaná síť
venkovských oblastí + řídká síť měst,
prostupují se a jsou na mapách odlišeny
geometricky nepravidelná, uzpůsobená věcnému stavu
zkoumané jednotky
podobné
starý venkovská obec založená ve středověku, nepříliš velká a ležící mimo hlavní komunikaci
223 obcí v Č, 197 na M, 5 v Polsku (2 č. osídlení na Kladsku, 3 býv. opavského Slezska)
+ výzkumy starších českých kolonizací
Polsko
Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Herc.
Rumunsko
rozděleny do 8 celků kvůli uspořání materiálu
57 měst (30 Č, 27 M)
20 pohraničních měst (pouze mladá gen.)
kontext vydání
ze slovanských jazyků vyšel mezi posledními
Slovensko
podařilo se udělat velký nářeční výzkum už v letech 1921–1930
první atlas o 224 mapách
výhody pečlivého zpravování:
promyšlená koncepce, nadhled, provázané s komentáři
část o městech: umožňuje sledovat nivelizační procesy
komplexnější pohled
harmonogram
*54: návrh na dial. konferenci
64–65: hotový dotazník
64–66: výzkum venk. obcí, opěrná síť, celý dotaz.
67–72: kontrolní, doplňkový
73–76: výzkum ve městech