Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Český jazykový atlas (otázka I.10) - Coggle Diagram

- - - - 1–3: lexikum
      - 4: tvarosloví
        
        díly
        
        substantiva, adjektiva, zájmena, číslvky, slovesa
      - 5: několik samostatných částí
        
        hláskosloví
        
        nářeční skladba
        
        adverbia
        
        výzkum slovní zásoby mladé generace ve městech
        
        svazky izoglos
      - dodatky
        
        shrnující dílo
        
        obsahuje
        
        charakteristiky zkoumaných obcí
        
        dotazníky
        
        ukázky nářečních promluv (audiozáznamy + přepis)
        
        rejstřík nářečních dokladů
        
        kompletní bibliografie č. dialektologie od roku 1968
- - - - všechny díly v průběhu dvaceti let na přelomu století
      - vyšel na 100. výročí založení České akademie věd aumění
        
        připomenutí "otců" dialektologie:
        
        František Pastrnak: 1: předseda dial. komise
        
        Oldřich Hujer, Václav Vážný, Bohuslav Havránek
        
        plán na široce zaměřený dial. výzkum
        
        Adolf Kellner
        
        rozšíření bádání i na Moravu a Slezsko
        
        Jaroslav Voráč
        
        významný zakladatelský podíl
        
        před ČJA vyšlo
        
        Alois Vojtěch Šembera
        
        Základové dialektologie českolovenské *1864
        
        vnímáno jako zakladatelské dílo
        
        před tímto dílem i další, poprvé více Jan Blahoslav
        
        Antonín Frinta
        
        zkoumá bilabiální výslovnost hlásky v
        
        Bohuslav Havránek: K české dialektologii
        
        výzva ke zkoumání, avšak celkem planá
        
        Nářečí česká
    - - vzniklé změny
        
        narušení původního třídění podle tematických okruhů (v altasu se prostě vyhledává
        )
- - - - metoda korepondenční (podle programu * za okupace)
      - oblastně zaměřené dotazníkové
        ankety ve spolupráci s učiteli
        +
        následná dvoudílná celoúzemní lexikální anketa
        
        výhody
        
        celoplošnost
        
        rovnoměrnost
        
        výsledky:
        
        východisko pro J. Běliče a jeho Nástin české dialektologie 1972
        
        povedený předstupeň vlastního atlasu
    - - *1954, dial. konference, Václav Vážný [k otázce také zde]
      - hledání koncepce
        
        sledování tří hlavních nositelů nesp. mluvy
        
        staré venkovské obyvatelstvo, staré městské obyvatelstvo a mladí ve městech
        
        ---> historický průřez poslední čtvrtiny 19. století, 3/4 20. století
        
        složitá příprava jevů a jak se na ně ptát
        
        např. pomocí příkladových slov obecně či konkrétně, ...
        
        dotazník musel být širokého záběru, problém ale se zvládnutelností
        
        původní předběžný širší koncept o 4000 položkách o 1/3 zkrácen
        
        zařazení jevů, na které se ptal slovenský jazykový atlas pro srovnání (č. a sl. dial. se na tom dohodly)
        
        vyústění: Dotazník pro výzkum českých nářečí (1964–65)
        
        2 samostatné části
        
        1.: pevně stanovené položky
        
        lexikum
        
        navození přirozeného rozhovoru (tematického)
        
        2: gramatická část uspořádaná podle POS
        
        počítalo se se ziskem dat ze zápisů přirozených rozhovorů
        
        otevřené otázky (na rodinná jména, podoby místních jmen, ...)
        
        způsob zkoumání
        
        širší a řídká síť: celý dotazník se používal jen u malé sítě opěrných bodů
        
        úspora času, energie, neutrácení zdrojů tam,
        kde by výsledky stejně nebyly srovnatelné
        
        určitý stupeň regionalizace
        
        = další úspory
        
        vznik dílčích mapech pro menší oblast
      - zkoumaná síť
        
        venkovských oblastí + řídká síť měst,
        prostupují se a jsou na mapách odlišeny
        
        geometricky nepravidelná, uzpůsobená věcnému stavu
        
        zkoumané jednotky
        
        podobné
        
        starý venkovská obec založená ve středověku, nepříliš velká a ležící mimo hlavní komunikaci
        
        223 obcí v Č, 197 na M, 5 v Polsku (2 č. osídlení na Kladsku, 3 býv. opavského Slezska)
        
        + výzkumy starších českých kolonizací
        
        Polsko
        
        Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Herc.
        
        Rumunsko
        
        rozděleny do 8 celků kvůli uspořání materiálu
        
        57 měst (30 Č, 27 M)
        20 pohraničních měst (pouze mladá gen.)
- - - - podařilo se udělat velký nářeční výzkum už v letech 1921–1930
        
        první atlas o 224 mapách