Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Bylo nás pět : - Coggle Diagram
Bylo nás pět :
UKÁZKA Z KNIHY
Hra- každá hra má svá pravidla.
Různé rol.
Dialog.
Nářečí
Chlapeký slang
Knižní vyrazy
archaismy
Hovorové prvky
"Víte co?" pravil Éda Kemlink, "já jsem starosta."
Bejval Antonín se usmál a
odvětil
: "Starosta jsem já."
Já jsem se také usmál a
pravil
jsem:
"To se vr!"
"A co jsem já" tázal se Éda Kemlink. Tonda odpověděl: "Ty jsi obecní slouha a musíš vybubnovat požár."
To se Édovi líbilo a pravil: "Tak já jsem obecní slouha a vybubnuju požár."
"Tak už dost, a teď se musejí mluvit řeči," pravil Tonda.
"Tak začni," vybídl jsem ho.
"Nó, sousedé," začal Tonda, "tak ourodu máme chválabohu pod střechou a
nýčko
je to dobré." Mluvil nízkým hlasem.
Já jsem. taky mluvil nízkým hlasem: "Ba,
prauda
, sousedé,
ouroda
: je dobrá, mohla by být lepší, žito sype, brambory se vydařily, teď jak budě s řípou, krmení je hojnost a husy máme taky."
"Já bysem vám, sousede, prodal jalovici, plácnem si,"
pravil
Tonda.
"Zač by byla?" ptal jsem se.
"Za padesát tisíc, ať
škoduju
." Tak jsme si plácli.
Pak jsme mluvili řeči, jenom aby si
dítky
nehrály se sirkami, což by bylo neštěstí,
neb
vítr vane do vesnice. Vtom Zilvar zapálil jeden barák, obyvatelé křičeli: "Hoří!" Já byl hasič a troubil jsem "tú-- lá!" a Kemlink bubnoval a pravil: "Na vědomost se dává, že vypukl požár." Obyvatelé bědovali a vynášeli nábytek i dobytek a pohořelí pravili: "Jsme my to ale chudáci!"
POSTAVY
:
Petr Bajza:
je vypravěč.
Péťa.Chytrý, dobře se učí.
Chodí do houslí, rodiče počítají,
že půjde studovat.Vi co se od něj
čeká,(poctivost,pravda), přesto
dělá klukoviny, lumpárny.
Antonín Bejval
:
Syn povozníka. Vynálezce=vynalézá
klukoviny. Rád čte, miluje indiánky a detektivky.
Eda Kemling
:
Jeho otec pracuje na Bernáku-daňe.
Bohatší rodina. Chodí do houslí.
Chce být důstojník.
Čeněk Jirsák
:
Také musí chodit do houslí. Papučáři=Krakonošové.
Rodina velmi pobožná. Čeněk si zapisuje hříchy,aby jich
měl ke zpovědi co nejvíce. Otec kostelní. Čenda se v neděli
a ve svátek nebere=čerti by ho štouchali vidlemi.
Pepek Zilvar z chudobince
:
Těžký život,ale je nad věcí. Skromný pohotový. Horší prospěch
ale nepropadal. Zachránil topícího chlapce.Pečuje o svého otce,válečného invalidy. Kouří krade. Stará se o kluky, hlídá je.
Otakárek Soumar
:
Chlapec z bohaté rodiny. Otec-továrna na pletené zboží.
Chodí ven jen z vychovatelkou. Nosí námořnický oblek. Cítí
se sám,nesmí se kamarádit s ostatními.
Ladislav Bajza
:
Pétuv starší bratr. Studoval ale nebavilo ho to. Měl špatné
výsledky= otec ho poslal do Mostu-naučit německy. Prosil
a sliboval,že se bude už dobře učit,ale tatínek řekl, že šanci už dostal =výchovný pohled. Kouří. Počítá se, že bude mít vlastní obchod.
Kristýna
:
Rampepurda, Rampušanda.
Pochází ze vsi Rampuše. U bajzu je na zkušenou. V učení-jak být hospodyně. Mluví česky i německy. S příbuznými mluví dialektem=
Péťa říká Haťalácky=Péťa nerozumí.
Tatínek a maminka
:
Spokojená rodina. Laskavý lidé. Mají 3 děti. Maminka pečuje o domácnost a rodinu. Tatínek má svůj obchod. Otec prchlivý. Maminka stojí za svým mužem, ale tatínka občas krotí. Maminka ideální, kterou si K.Poláček vysnil. Peťa získává od svých rodičů ucelený názor na svět. Základní životní zásady = nic od nikoho neočekával,ale sami se starat. Získává pozitivní vzorce chování.
LITERÁRNÍ A KULTURNÍ SOUVISLOSTI
E.Beneš, T.G. Masaryk, Josef a Karel
Čapek, F Peroutka, E.Bass, J.Kopta.
Demokratický proud české literatury
Novináři pracující v lidových novinách
Pátečníci
ČASOPROSTOR
Není přesně zmíněno v jakém čase se děj knihy odehrává.
Období po 1.sv. válce. 20 léta 20.st. -Náznaky v knize.
Čas
Ďej se odehrává od konce školního roku, prez prázdniny, podzim, zima a jaro- Péťa dostává spálu=halucinační sny, konec díla.
Prostor
Není zmíněno žádné konkrétní město.
Chlapci bydlí v Palackého ulici.=Rychnov nad Kněžnou, tam Poláčkovi skutečně bydleli. Všechny své díla.
Krize, ale jaká? Poválečná?
Problémy lidi.Technologie.
Něco jiného je skutečný Poláčkovo život
a něco jiného je čas v knize. Děj se
odehrává po roce 1918= nemůže být
skutečné dětství K.Poláčka
39 kapitol. Život 1.pol.20st.pro malého chlapce.
Krátké příběhy, které vypráví sám Péťa Bajza=ICH forma
Kniha plná nostalgie. Na zamyšlení zda pro děti, i pro
dospělé.Vysněné dětství,které si K.Páček přál.
=umřela mu maminka ve 4 letech.
JAZYKOVE PROSTŘEDKY
Jazyková komika
:
Spojování výrazů s výrazy knižním,nářečí germanizmy,výrazy skomolené=těžké čtení, některé výrazy nejdou vysvětlit přeložit.
Knižní prostředky
:
Sloveso pravím,jelikož, načež, procež, tudíž,jest
Nářečí
:
Nespisovné,prauda, svarba, kožauka, porád, nýčko
Germanismy
:
Cinkostn, kvelb-obchod, fodel-křeslo,futro,postarbajt.
Zkomoleniny
:
Atalerie-delostrelebnictvo,ancvaj-jednadva,piliajár samtimetr
Študie,hanba,pabouk
Kompozice
-chronologická
Literární druh
-epika
Literární žánr
-vzpomínky, příběhy,,
povídky,Není úplně román,=příběhy na
sebe úplně nenavazují(B.Nemcová-Babička)
TÉMATA
Vzpomínky na dětství
Hlavní a jediné téma
.
Sny o budoucnosti
Plánování her a různých lupáren
Tajnosti před rodiči
Vzpomínky na vstávání do skoly-
vůně kávy
Smích maminky, bručení tatínka
Jak nápady občas špatně dopadnou
Jak se přáli, hráli si, hadali, usmiřovali se.
Rodiče a jejich slova.
Pomáhání rodičům, hlídání sourozenců.
Občasné tresty od rodičů.
Věci a lidé, kteří byli součástí našeho života.
Učitel, sousedé, koňská hlava.
K.POLÁČEK
1892-1945
Těžký život.Musel narukovat,bojoval na jižní frontě.
Válku přežil. Poté pracoval v lid. novinách.Byl žid.
původu.Otec se víry vzdal. Poláček se ale k židovs.
hlásil.Stalo ho to život v Terezínském táboře =
těžká práce, těžké podmínky.
Díla
Povídky a fejetony
(Mariáš a jiné živnosti)
Humoristické a satirace knihy
(Muži v offsidu)
Společenský román
(Eduard a Fracimor)
Inspirace dilem
Filmové zpracování
situováno do roku 1929/1930.
Format seriál-vydán roku 1994.