Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Alexandrijská knihovnadropped image link Library of Alexandria Ancient -…
Alexandrijská knihovna
-
Obnova
V roce 1974 přesvědčil profesor Mustafa al-Abbadi rektora univerzity, aby prosadil projekt obnovy knihovny. Trvalo však 10 let.
- října otevřela budova pro veřejnost, aby si ji mohli zájemci během šestitýdenního zkušebního provozu prohlédnout.
Během prvních let své existence, řešila knihovna zásadní problém spojený s kvalifikací svých zaměstnanců. V Egyptě dodnes neexistuje systém vzdělávání knihovníků.
Mnoho odborníků dodnes zastává názor, že vybudování knihovny bylo naprosto nesmyslné a nepodmětné. Nejvíce se pozastavují nad jejím geografickým umístěním. Tito odborníci se již nezamýšlí nad faktem, že ve stejném městě stojí i jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. A právě její studenti mají plné právo využívat služeb knihovny.
Vlastní stavba probíhala v letech 1995 až 2001 a byla komplikovaná, protože ji zpomalovaly archeologické průzkumy (nalezené předměty jsou vystaveny v archeologickém muzeu).
Tvarem knihovna připomíná sluneční disk, který se svažuje směrem ke Středozemnímu moři. Část knihovny je zasunutá pod zemí a tím i pod hladinu moře. Proto budova vypadá, jakoby rostla přímo ze země.
Fond, Vzhled, Učenci
Uvnitř knihovny bylo asi deset rozlehlých, vzájemně propojených sálů. Každý z těchto sálů byl věnován jedné konkrétní oblasti vzdělání. Ve zdech sálů byly výklenky, v nichž se skladovaly papyrové svitky.
Odborníci odhadují, že se zde za vlády Kleopatry VII. v 1. století př. n. l. nacházelo přibližně 700 000 rukopisných svitků zahrnující práce Homéra a Aristotela.
Alexandrijská knihovna po sedm set let plnila funkci kulturního a vzdělávacího centra celého západního světa. Není přesně známo, kolik knih bylo v knihovně uloženo.
Správce knihovny měl za úkol dohlížet na nákupy a vedení katalogu, starat se o uchování originálů, zajišťovat restaurování poškozených děl a ověřovat důvěryhodnost textů. Toto místo vesměs zastávali proslulí vzdělanci, jakým byl například básník Kallimachos z Kyrény.
Kallimachos ( Ten sestavil v roce 250 př. n. l. vůbec první soupis všech knih uložených v knihovně, včetně podrobných informací o jednotlivých autorech ). Knihy rozdělil podle autorů, dramatiky, druhy básníků a dalšími různými autory.
Ve sbírkách bychom nalezli díla básníků i tragédů, slovníky, gramatické a sémantické studie či pojednání o astronomii
-
Učencům, badatelům a spisovatelům, kteří se do knihovny sjížděli téměř z celého světa, bylo zdarma poskytnuto ubytování i strava, pobírali plat a byli osvobozeni od povinnosti platit daně. Jejich jediným úkolem bylo překládat knihy ze syrštiny, hebrejštiny, perštiny a egyptštiny a bádat nad novými poznatky.
Knihovnu užívali přední učenci toho období, jako např. geograf Erastothenes, matematik Euklides, gramatik Apollonios, matematik Archimédés.
Panovník Ptolemaios III. ve své touze opsat každou knihu tehdy známého světa, nařídil dovést všechny možné knihy do Alexandrie, kde měl být pořízen jejich opis. Nechával prohledávat lodě odplouvající z alexandrijského přístavu a zabavovat všechny knihy, které na jejich palubách vojáci objevili. S velkou radostí si pak nechával originály a vracel kopie. Ptolemaios zaslal dokonce i dopis jiným knihovnám do Řecka a Říma, aby Alexandrijské knihovně zasílali knihy všech existujících autorů. Díky tomuto postupu měla knihovna nejobsáhlejší fondy oné doby. Ve sbírkách bychom nalezli díla básníků i tragédů, slovníky, gramatické a sémantické studie či pojednání o astronomii. Učencům, badatelům a spisovatelům, kteří se do knihovny sjížděli téměř z celého světa, bylo zdarma poskytnuto ubytování i strava, pobírali plat a byli osvobozeni od povinnosti platit daně. Jejich jediným úkolem bylo překládat knihy ze syrštiny, hebrejštiny, perštiny a egyptštiny a bádat nad novými poznatky.
Zánik
Od poloviny 1. století se v Egyptě šířilo křesťanství, což pro Alexandrijskou knihovnu znamenalo velkou ránu
Počátkem zániku byl císař Karakalla, který začal aristotelovské filozofy pronásledovat a nařídil spálit jejich knihy.
Knihovna byla definitivně zničena v době 47 př. n. l. za občanské války, která vypukla po vpádu Julia Caesara do Egypta. Byla zpustošena požárem, který Caesarovi vojáci založili v Alexandrijském přístavu.
Mnoho znalců ovšem nevěří, že byla knihovna tímto požárem kompletně zničena. Soudí, že se tak stalo až při obsazení města Araby v roce 642. Muslimové považovali Alexandrii za nebezpečné a zkažené antické město plné filozofů a kněží.
Ve 13. století se rozšířila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny zatápěli Arabové v 7 století v alexandrijských lázních.
-
-