Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Alexandrijská knihovna, Vznik knihovny - Coggle Diagram
Alexandrijská knihovna
Fond knihovny
-
-
-
-
Zénodotos z Efesu - utřídil fond, Kallimachos z Kyrény - (básník a knihovník) autor tzv. pinakes
Alexandrijští knihovníci patřili mezi přední helénistické vědce a zástupce helénistického písemnictví.
Pinakes- podrobný popis všech knih v Alexandrijské knihovně (soubor 120 knih a jejich úplný název zněl “Seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali”)
Zánik knihovny
Knihovna - zpustošena požárem, založeným v přístavu Ceaserovými vojáky během občanských válekú(48 př. n. l.)
Ve své činnosti pokračovala i po požáru. Pravděpodobně byla definitivně zničena v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.
-
-
Obnova knihovny
V roce 1974 - profesor Mustafa al-Abbadi přesvědčil rektora univerzity(prosazení projektu obnovy knihovny
-
- června 1988 – položil egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCO Federico Mayor základní kámen pro novou knihovnu
-
-
-
Na stavbu přispěli :Irák, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Omán, Itálie, Německo, Japonsko
V řadě zemí (Austrálie, Bulharsko, Mexiko, USA aj.) - organizace dobrovolníků na podporu stavby Alexandrijské knihovny.
V prosinci 1999 celá stavba dokončena V témže roce knihovní fond tvořilo okolo 350 000 svazků a asi 10 000 vzácných knih týkající se témat související s Egyptem a Středomořím.
V dubnu 2001 byl jmenován ředitelem knihovny Ismail Serageldin,
- října 2001 - budova se otevřela pro veřejnost,
Fond nové knihovny
Akvizice fondů započala v roce 1991 - 200 tisíc svazků(první dva roky- 40 tisíc svazků, v dalších letech průměrně 39 tisíc svazků ročně)
Řecko nechalo zhotovit faksimile mapy Claudia Ptolemaia, kterou o 1500 let později užil Kryštof Kolumbus k cestě do Ameriky.
-
Vznik knihovny
založil Ptolemaios I. (nástupce Alexandra Velikého), respektive jeho rádce a žák Aristotela Démétrios
-
-
-
Důvody založení - pravděpodobně osvícený panovník dospěl k poznání, že zbudovat centrum vědy je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. (Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států)
Sbírky- vědecké knihovny (Platónova a Aristotelova akademie,škola stoická, škola Epikúrova
-
-