Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
28 - Země jako vesmírné těleso - Coggle Diagram
28 - Země jako vesmírné těleso
Planetární zeměpis
jedna z geografických věd; dříve nazývaný též jako matematický zeměpis
studuje Zemi jako vesmírné těleso se všemi důsledky z toho pro člověka vyplývajícími
objektem studia je
měření času na Zemi
postavení Země ve vesmíru
tvar, velikost a pohyby Země a její důsledky
Základní charakteristika vesmíru a sluneční soustavy
vesmír
= pohybující se hmota v nekonečném prostoru (viz kosmologie a astrofyzika)
podle současné kosmologické teorie vznik
velkým třeskem
(cca 15 mld let) – Big Bang Theory -> od velkého třesku se vesmír neustále rozpíná
v minulosti Země považována za střed vesmíru =
geocentrický názor
později zvítězil názor
heliocentrický
(Pythagorejci ve starověku, Koperník, Galilei, Kepler, Newton) -> Země je součástí sluneční soustavy (centrem Slunce) –> součástí galaxie Mléčná dráha
8 planet (Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)
planety SS -> hmotná tělesa obíhající okolo Slunc
II) VNĚJŠÍ PLANETY - povrch tvořen zkapalněnými plyny, obří rozměry (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)
I) VNITŘNÍ PLANETY (TERESTRICKÉ) - povrch tvořen pevnými horninami, menší rozměry (Merkur, Venuše, Země, Mars)
další tělesa: trpasličí planety, měsíce, planetky, komety, meteoridy (
meteor
= optický jev,
meteorit
= zbytek meteoridu po dopadu na zem)
vzdálenost Země od Slunce –
149,6 mil. km
= 1 astronomická jednotka = 1AU
jiné jednotky: l.y. = light years; pc = parseky = 3,26 l.y.
Nebeská sféra
astronomické souřadnice
slouží pro zaznamenávání poloh těles na nebeské sféře
b) rovníkové
vycházejí z roviny rovníku a jarního bodu
deklinace
= úhel mezi rovinou světového rovníku a hvězdou na deklinační kružnici
t –
hodinový úhel
= úhel mezi meridiánem a deklinační kružnicí
rektascenze
= úhel od jarního bodu k rovině deklinační kružnice hvězdy
a) obzorníkové
vycházejí z roviny obzoru, výchozím bodem pro jejich měření je stanoviště pozorovatele s časem a místem se mění
výška hvězdy
= úhel mezi rovinou obzoru a rovinou pohybu hvězdy po nebeské sféře ->
Kulminace
= krajní situace, kdy se hvězda nachází nejvýše nad obzorem (horní kulminace) respektive je nejníže pod obzorem (dolní kulminace)
azimut
= úhel mezi rovinou místního poledníku a rovinou výškové kružnice hvězdy (Z – hvězda – N)
zdánlivý pohyb hvězdné sféry pro pozorovatele v různých zeměpisných šířkách
b) rovníková sféra
-> φ = 90° (póly), tělesa se pohybují v rovině rovnoběžné k obzoru, všechna tělesa jsou cirkumpolární
c) šikmá sféra
-> φ = x°
a) kolmá sféra
-> φ = 0° (rovník), dráhy těles jsou kolmé k rovině obzoru, pozorovatelná jsou tělesa obou hemisfér
základy orientace na nebeské sféře
prostým okem lze na nebeské sféře pozorovat: hvězdy, planety, mlhoviny, komety, meteory, Měsíc, Slunce
na nebeské sféře lze vymezit následující objekty:
N -
nádir
= podnožník
SP =
Světový pól
(severní a jižní)
světový rovník
obzor
ekliptika
= kružnice, ve které rovina oběhu Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru
-
jarní bod
= průsečík ekliptiky a světového rovníku, bod, kde se nachází Slunce na nebeské sféře v okamžiku jarní rovnodennosti (20.-21.3.)
meridián
= místní poledník, tj. kružnice vzniknuvší průnikem nebeské sféry a roviny procházející stanovištěm pozorovatele a SSP a JSP
Z -
zenit
= nadhlavník
-> úhlová výška světového pólu = φ = zeměpisná šířka místa pozorovatele !!! důležité pro zakreslování pohybu těles po nebeské sféře
pohyb Slunce v deklinaci
jarní rovnodennost – 20.3. -> úhel = 0°
podzimní rovnodennost – 23.9. úhel -> = 0°
zimní slunovrat – 21.12. -> úhel = -23°27 ́ (obratník Kozoroha)
letní slunovrat – 21.6. -> úhel = 23°27 ́ (obratník Raka)
Basic information
-> viditelný vesmír se promítá do nebeské sféry = myšlená kulová plocha s nekonečným poloměrem, v jejímž středu stojí pozorovatel dívající se na noční oblohu a do které se promítá pohyb všech viditelných těles vesmíru
-> pohyb těles na nebeské sféře se děje především v důsledku rotace Země, tedy od V na Z a je různý v různých zeměpisných šířkách
délka dnů a nocí na Zemi
(důsledek oběhu Země kolem Slunce a změn úhlu a φ)
a)
φ = 0° (rovník) -> den = noc
b)
0°< φ <66°33 ́-> den = noc pouze ve dnech rovnodennosti, extrémy během slunovratů
c)
φ > 66°33 ́ -> polární den (h Slunce v DK > 0°), Slunce během 24 hodin nezapadne pod obzor -> polární noc (h Slunce v HK 0°), Slunce během 24 hodin nevyleze nad obzo
soumrakové jevy
světelné paprsky se odrážejí od atmosféry a dopadají na zemský povrch ještě před východem (po západu) Slunce
-> místo pozorovatele je osvětlováno tak dlouho než Slunce klesne 18° pod obzor
b) nautický soumrak -> h Slunce = -12°
c) astronomický soumrak -> h Slunce = -18°
a) občanský soumrak -> h Slunce = -6°
- soumrak doprovází červánky -> dochází k rozkladu světelného spektra, maximální intenzity dosahují červená a žlutá barva
