Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
29 - Pohyby a tvar Země, čas a kalendář, Měsíc, Snímek obrazovky 2020-05…
29 - Pohyby a tvar Země, čas a kalendář, Měsíc
-
-
- doba trvání: hvězdný den = 23 h 56 min 4 s (vzhledem k hvězdám) X sluneční den = 24 h (vzhledem k Slunci)
-
- obvodová rychlost: rovník – 465 m/s, pól – 0 m/s
-
c) zvláštní pohyby Země
Precese = otáčivý pohyb zemské osy (perioda 28 000 let) 
-
Čas
- odedávna se k měření času využívala rotace Země -> vztahuje se k nějakému bodu na obloze
- místní čas (sluneční čas) = čas určený pohybem Slunce k místu na Zemi – měřitelný pomocí slunečních hodin
-
1884 – mezinárodní konference ve Washingtonu -> zavedení systému pásmových časů
-> Země rozdělena do 24 sférických dvojúhelníků ohraničených středními poledníky, výchozím bodem Greenwichský poledník v Londýně - 360° -> 24 hodin -> 15° -> 1 hodina
GMT = greenwich mean time = světový čas -> platí v něm čas 0° poledníku, řídí se podle něj doprava, navigace apod.
- z praktických důvodů se stanovily takové tvary časových pásem, které se přizpůsobují hranicím států či jiných územních celků
letní čas – přechod do východního pásma, tj. letní SEČ = VEČ -> prodlouží se světelná část dne, umožňuje rozložení spotřeby energie
datová hranice = čára, na které vzniká a zaniká den – 180° poledník
Kalendář
Juliánský kalendář
- G.J.Caesar (100-44 př.n.l.) ho zavedl v roce 45 př.n.l.
- rok -> 12 měsíců -> 365 dnů + 4.rok přestupný (366 dnů) -> průměrná délka roku 365,25 dnů X rozdíl od tropického roku (365,2422 dnů) 11 min 14 s -> 1 den navíc za 128 let
- liché měsíce 31 dnů, sudé 30 dnů, únor 29 -> Iulius a Augustus vedly k ubrání dne únoru ve prospěch srpna
Gregoriánský kalendář
- papež Řehoř XIII. vyhlásil 1582 kalendářní reformu
- napravuje odchylku Juliánského kalendáře, katolická církev měla problémy se stanovením velikonoční neděle -> rozdíl s JK byl už 10 dnů -> čtvrtek 4.10.1582 přecházel v pátek 15.10.1582
- stoleté roky budou přestupné pouze v případě, že budou dělitelné beze zbytku 400
- uznaly nejprve pouze katolické státy Evropy, v RUS až v roce 1918 (VŘSR v listopadu), pravoslavná církev nepřijala nikdy
Basic information
-
- vycházel z pozorování hvězdy Sirius, shodoval se se záplavami na Nilu
- rok -> 12 měsíců -> 360 dnů + tzv. malý rok (5 dnů)
Tvar a rozměry Země
-
modely zemského tělesa
referenční koule
-
-
– používá se pro zjednodušení výpočtu v geodézii
-
rotační elipsoid
– jednodušší než geoid, dává se mu přednost v geodézii
-> vzniká rotací elipsy kolem své vedlejší poloosy, delší poloosu tvoří poloměr rovníku, kratší poloosa je spojnicí středu Země a pólu -> rozdíl cca 21 km
-
-
geoid
– nepravidelné těleso -> jeho povrch si můžeme představit jako povrch klidné hladiny
světového oceánu, který by ve stejné úrovni pokračoval i pod kontinenty (plocha geoidu je ve všech bodech kolmá na směr tíhové síly)
-
Měsíc
pohyby
-
- rotace kolem Země -> synchronní rotace se Zemí, tj. jedna strana Měsíce je stále obrácená k Zemi, odvrácená strana není vidět (částečně jsou vidět malé okrajové části díky tzv. libraci = kývavý pohyb Měsíce)
-
- doba jednoho oběhu Měsíce kolem Země: 27,3 dne = tzv. siderický měsíc
- doba mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce: 29,5 dne = tzv. synodický měsíc
fáze měsíce
- při rotaci kolem Země zdánlivě mění svůj tvar X ve skutečnosti se mění tvar Sluncem ozářené části viditelné ze Země
- úplněk, nov
Basic information
- cca čtvrtinový průměr Země (3 476 km), střední vzdálenost je 384 000 km
- pevný povrch rozčleněný v krátery a rozsáhlá „moře“ (plochy ztuhlé lávy)
-
- 1969-72, Apollo 11-17, Neil Armstrong
-
zatmění Slunce
-> Měsíc se dostane mezi Zemi a Slunce (nov) a) úplné – pozorovatelé v tzv. pásu totality
-
-
- na Zemi průměrně jednou za 18 měsíců, v 1 místě jednou za 370 let
= periodické tvarové deformace těles způsobené vzájemným gravitačním působením jednotlivých těles sluneční soustavy
-
- na Zemi má vliv gravitační působení Měsíce a Slunce, ostatní jsou zanedbatelné
- Měsíc a Země tvoří vzájemně gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště = barycentrum -> na částice Země působí jednak gravitační síla Měsíce (čím dále od Měsíce, tím menší) a odstředivá síla daná oběžným pohybem středu Země kolem barycentra (je všude na Zemi stejně velká, působí proti gravitační síle Měsíce a je jí rovna ve středu Země)
- slapové působení Slunce je asi 2x menší než slapové působení Měsíce
- dle prostředí, kde se slapové účinky projevují:
-
-
-
Dmutí
- periodické střídání zdvihu (příliv) a poklesu (odliv) mořské hladiny
- v důsledku změn vzájemné polohy Slunce, Země a Měsíce vzniká tzv. půlměsíční nerovnost
-
-
-
př. Magalhaesův průliv, Bristolský záliv, záliv St. Malo
- dmutí zároveň modeluje pobřeží -> přílivové plošiny = vaty -> při odlivu se vynoří velké plochy, které jsou při přílivu opět zaplavovány, př. NP Wattenmeer (GER)
- přílivový příboj -> proti proudu řek (využití vnitrozemských přístavů pro nám.dopravu)
- přílivové elektrárny -> La Rance u St.Malo
- charakter dmutí ovlivňuje tvar pobřeží -> nálevkovitá ústí řek = estuária
-
-