Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
20 - Státy bývalé Jugoslávie Unknown - Coggle Diagram
20 - Státy bývalé Jugoslávie 
Černá Hora
-
parlamentní republika – prezident Milo Djukanovič – „architekt“ ČH nezávislosti, bývalý komunista, podporoval Miloševiče, velmi populární, premiér – prezident – premiér, obviňován ze spolupráce s org. zločinem a z korupce
-
historie - tradiční nezávislost země (války proti Turkům, Srbům, Benátčanům); součást Jugoslávie, 5/2006 – referendum o nezávislosti – 55,5% pro samostatnost
obyvatelstvo – 43% Černohorci, 32% Srbové, 10% Bosňáci (muslimové)
hospodářství – turistika (Jadran, hory), zemědělství, rybolov
záliv Boka Kotorská (nejdeštivější v Evropě), Skadarské jezero
-
Makedonie (F.Y.R.O.M. = Former Yugoslavian Republic of Macedonia)
hospodářství
-
-
zemědělství v údolí Vardaru – středomořský charakter (tabák, vinná réva, slunečnice, ovoce)
obyvatelstvo
66% Makedonci, 25% Albánci
-
historie
antika - Alexandr Makedonský (4.st. BC) středověk – zájmy Bulharska a Byzance 15.st. – turecká nadvláda
1918 – rozdělena mezi KSHS , ŘEC a BUL
1991 – samostatnost – ŘEC nesouhlasí s názvem a přivlastněním tradic Makedonské dynastie – bojkot mezinárodního uznání + Řekové vetovali snahu Makedonie o vstup do NATO
-
-
-
-
přírodní podmínky
mírné klima, údolí Vardaru středomořské
hornatý povrch (Korab 2 700 m), mezihorské pánve a kotliny, jezera (Ochridské, Prespanské), řeka Vardar do Egejského moře
-
Slovinsko
hospodářství
-
-
atomová elektrárna Krško – na hranicích s CRO, spory o náklady na provoz, 50% výroby elektřiny
sportovní potřeby – Elan, Alpina
elektrospotřebiče – Gorenje
-
zemědělství
-
-
lipicáni
-
historie
-
1918 – vznik Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1929 – Jugoslávie)
-
-
doprava
-
malý, ale důležitý přístup k moři – Terstský záliv , přístav Koper
Basic information
EU (2004), NATO (2004)
-
obyvatelstvo
slovinština, na Istrii italština
-
osobnosti
-
jeskyně Postojna
Primož Peterka
-
historie
-
-
-
-
1995 – Daytonská mírová dohoda (Clinton) – mír, ústava
-
mezinárodní dohled (IFOR, SFOR, EUFOR)
-
invaze srbské armády – občanská válka (obklíčení Sarajeva, etnické čistky – Srebrenica 1995 – 8000 muslimů povražděno Srby)
-
přírodní podmínky
hornatý povrch – Dinárská planina (Maglič 2300), vápencové krasové oblasti – polje = krasové sníženiny; řeky Drina, Sáva, Neretva
obyvatelstvo
46% Bosňáci, 36% bosenští Srbové, 14% Chorvaté (1996 OSN)
v 90.letech – pokles o 1/3 (uprchlíci do Z Evropy, oběti čistek)
Basic information
-
herceg = vévoda, bassinus = tekoucí voda, bystřina
-
Republika :green_heart: Srpska (49% rozlohy) – Banja Luka, Srbové 95% - pravoslavní
Federace Bosny a Hercegoviny – Sarajevo, Bosňáci (muslimové), Chorvati (římští katolíci)
nezávislý distrikt Brčko – pod mezinárodní správou
- obě části vlastní parlament, prezident, vláda, armáda, právní systém X společná zahr.politika a obchod
političtí představitelé – 3-členné předsednictví – Bosňák, Srb, Chorvat – střídají se ve fci předsedajícího po 8 měsících
mezinárodní protektor – úředník EU, který se snaží řešit konflitky a spory na politické scéně, příprava na vstup do EU (asociační smlouvy)
-
-
-
Srbsko
-
-
hospodářství
zdevastované (nálety NATO, embargo, blokáda, válka)
-
energetika – vodní elektrárna Železná vrata na Dunaji (spolu s RUM) automobily YUGO, Zastava (licence Fiat)
-
nezaměstnanost (19%), inflace, kriminalita, šedá ekonomika suroviny – ropa v Podunají (Vojvodina)
historie
-
-
-
-
1918 – Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (KSHS) = Jugoslávie – srbská dynastie, protěžování Srbů
1941 – rozpad – Srbsko (GER okupace), ČH (ITA okupace)
-
1945 – obnova JUG – Tito prezidentem, sféra vlivu SSSR X Tito rebelem východního bloku, roztržka s Moskvou
-
1980 - -> Tito – rozpory vyplouvají na povrch, srbský nacionalismus, národní nesnášenlivost
-
1991 – rozpad JUG – Srbsko proti SLO, CRO, BaH – válka v JUG, válečné zločiny, embargo, odpor světové veřejnosti
-
-
-
-
-
-
Basic information
-
-
-
-
republika ČH – do 3 let mohla uspořádat referendum o osamostatnění se (stalo se 5/2006) 4 parlamenty, vlády, prezidenti (SaČH, Srbsko, Kosovo, ČH)
-
-
Chorvatsko
4 hlavní regiony
Slavonie (V výběžek, hranice se SRB) – zemědělství
Dalmácie (stř. a J pobřeží, ostrovy) – cestovní ruch
Záhřeb a okolí – průmyslové středisko
Istrie a Kvarner – cestovní ruch, dobrá infrastruktura
hospodářství
-
-
-
průmyslová centra – Záhřeb, Rijeka, Split
-
zemědělství na východě mezi Drávou a Sávou – Slavonie, pobřeží – olivy, vinná réva; rybolov
historie
-
-
středověk – Dalmácie patří Benátkám
-
2WW – Chorvatský stát – Ustašovci – chorvatští fašisti
-
-
-
doprava
-
-
přístavy: Rijeka = Fiume, Šibenik, Split, Zadar
Basic information
-
-
-
parlamentní republika – prezident Zoran Milanović
obyvatelstvo
90% Chorvati (imigranti z BaH) – římští katolíci, 5% Srbové
-
-
přírodní podmínky
členité pobřeží; krasová činnost - Plitvická jezera;
podnebí – pobřeží středomořské, vnitrozemí kontinentální
-
1389 – bitva na Kosově poli – turecká nadvláda (srbská „bílá hora“) - v průběhu staletí odchod Srbů, osídlování Albánci
-
1945 – autonomní oblast – vlastní ústava, parlament, vláda X nedostali právo na sebeurčení
demografický vývoj nahrává Albáncům – 1929 – 61% Srbové, 1961 – 67% Albánci (vyšší natalita, odchod Srbů za lepším)
autonomie kosovským Albáncům nestačila – nepokoje, terorismus (UCK – kosovská osvobozenecká armáda), separatismus
90.léta – stát ve státě – Albánci vytvořili vlastní školství, státní správu – bez mezinárodního uznání
X Srbové – snaha o posrbštění, vyhánění Albánců, etnické čistky (Miloševičova snaha odvést pozornost od problémů)
-
-
patová situace – Albánci chtějí vlastní stát X Srbové proti, navíc by to byl nebezpečný precedens pro ostatní separatisty v Evropě
2014 - uznává 116 států (23 z 28 členů EU – Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko)
1,9 mil. (92% Albánci, 1,5% Srbové)
sporné území a částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě, který v únoru 2008 vyhlásil nezávislost na Srbsku jako Kosovská republika.
:large_blue_diamond: UZNÁNO :large_orange_diamond: NEUZNÁNO
nezávislé Kosovo = pandořina skříňka - 2/2008 – vyhlášení nezávislosti Kosova – uznalo 53 ze 192 států OSN (proti např. SLK, ŠPA, RUS) 2012 – plná suverenita