Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
12 - 23 - Evropa - BASIC INFORMATION - Coggle Diagram
12 - 23 - Evropa - BASIC INFORMATION
BASIC INFORMATION
rozloha: 10,382 mil km2 (5. kontinent)
obyvatelstvo: 742 mil. (2013)
název: Ereb = země zapadajícího Slunce (Féničané), Európé = dcera fénického krále unesená Diem (Řekové)
poloha
hranice s Afrikou (Gibraltar, Středozemní moře), s Amerikou (Atlantik, Dánský průliv), s Asií (umělá hranice) do Evropy zasahují i asijské státy: Turecko (Thrákie), Kazachstán
zámořská území evropských států: Nová Kaledonie, Falklandy, Kanárské ostrovy, Madeira, Grónsko
na S polokouli a převážně na V polokouli
krajní body (W: extreme points of europe)
S – mys Nordkinn (NOR)
J – mys Punta Maroqui (ŠPA)
V – řeka Bajdarata (RUS)
Z – mys Roca (POR)
pevninský střed Evropy – Bělorusko
přírodní podmínky
povrch (geologický vývoj)
nejnižší kontinent ( nadm. výška 290 m) nejnižší bod: břeh Kaspického moře -28 m
starohory
nejstarší části pevniny – Baltský štít, Ruská tabule
třetihory
vulkanismus – Francouzské středohoří, Štiavnické vrchy, České středohoří
pohyb africké desky proti euroasijské -> seismika, vulkanismus (Etna, Vesuv, Stromboli, Santorín)
Alpsko-himalájské vrásnění
– Pyreneje, Alpy (Mt. Blanc 4 807 m), Apeniny, Balkán, Karpaty
vznik nové ZK na
Středoatlantském hřbetu
(Island)
prvohory
Kaledonské vrásnění
– Skandinávské pohoří, Skotská vysočina (Grampiany), Kumbrické hory (Lake District)
Hercynské vrásnění
– vysočiny ve střední Evropě (Česká vysočina)
druhohory
klid, usazování sedimentů na dně jezer a moří
čtvrtohory
zalednění – střídání glaciálů a interglaciálů
pevninský ledovec nejjižněji do Moravské brány (Liberecko Jítravské sedlo) ->
bludné kameny (eratické
),
fjordy
,
morény
pevninské ledovce dnes jen Špicberky a Island (Vatnajökul)
horské ledovce – Josteldalsbreen (NOR), Aletschský (SUI)
krasové oblasti – Dinárský kras (Plitvická jezera), Slovenský kras
tvorba půd
vznik kulturní krajiny -
antropocén
vodstvo
výrazný vliv Atlantiku, východ kontinentu bezodtokou oblastí (Kaspické moře)
velké znečištění vod
oceány a moře
šelfové oblasti – Severní a Baltské moře
brakická voda – salinita -> 35 ‰ (Botnický záliv)
nejhlubší je Jónské moře (subdukce pevninských desek)
Golfský proud posouvá hranici zamrzání Atlantiku až k 74°s.š. (nejseverněji na světě), u Lofot (NOR) vytváří zvláštní vír
malström
velké dmutí na Z pobřeží (VB, FRA) – nálevkovité ústí řek =
estuárium
(Labe, Bristolský záliv)
mělká pobřeží –
watty
= rozsáhlá záplavová území (při odlivu souš, při přílivu moře)
vodní toky
povodí, úmoří, rozvodí (uzel rozvodí – např. Kralický Sněžník) řeky dle odtokového režimu
řeky dle odtokového režimu
lsubarktické řeky
– zamrzají, letní maxima při pozdním tání sněhu; př. Pečora, Severní Dvina
řeky mírných oblastí
– dešťová a jarní sněhová maxima; př. Labe, Odra
ledovcové řeky
= alpský typ – letní maxima (tání); př. Inn, Salzach, Rýn na horním toku
občasné řeky
= fiumary – suchá léta, zimní dešťová maxima, středomoří
Volha
(3 531 km) – bezodtoká oblast (Kaspické moře), přehradní nádrže, burlaci
Dunaj
(2 850 km) – nejvýznamnější řeka, 10 států (GER, RAK, SVK, MAĎ, CRO, SRB, RUM, BUL, MOL, UKR), delta Dunaje
umělé vodní cesty
– hustá síť kanálů v Z Evropě (GBR, NIZ – grachty, FRA – Jižní průplav, GER – Kielský kanál, Rýn-Mohan-Dunaj)
Rýn
– nad Bodamským jezerem ledovcový charakter, husté osídlení na dolním toku (Porýní, NIZ)
Labe
– nálevkovité ústí (estuár)
podzemní voda – zřídla = prameny minerálních vod (lázeňství), gejzíry (ISL)
údolní nádrže
nejvíce ze všech kontinentů; nejvíce RUS a UKR (Volha, Dněpr), rychle tekoucí horské řeky (Alpy, Skandinávie)
jezera
tektonická
= zlomová – Balaton, Ochridské
limanovitá
– přehrazením zálivu; Lacul Razelm (RUM), Ijselmeer (NIZ)
říční
krasová
– Plitvická
ledovcová
– nejvíce; kontinentální ledovec -> jezerní plošiny (Ladožské j., Oněžské j., Vänern), horské ledovce -> plesa
sopečná
- kaldera
pobřeží
členité, 38 000 km (nejvíce vzhledem k rozloze ze všech kontinentů)
rozsáhlé šelfové oblasti v Severním a Baltském
moři
ostrovy
: Velká Británie (216 tis.), Island (102 tis.), Irsko, Špicberky, Sicílie; politicky náležící: Grónsko, Kanárské o., Azory, Madeira
poloostrovy:
Skandinávský, Pyrenejský, Balkánský, Apeninský, Kola
klima
vliv mají: zeměpisná šířka, reliéf (nadmořská výška), Atlantický oceán (Golfský proud), převládající západní proudění vzduchu
podnebné oblasti
subarktický pás
(Laponsko, Špicberky) – izoterma 10°C, bez listnatých stromů, polární noc mírný pás
kontinentální pásmo
= vnitrozemské (Rusko) – velké rozdíly mezi zimou a létem (velká roční amplituda) přechodné pásmo (ČR, střední Evropa)
směrem na V stoupá kontinentalita (vyšší amplituda, méně srážek)
sněžná čára klesá se zeměpisnou šířkou
oceanické pásmo
(Britské ostrovy, Z Evropa) – malé rozdíly mezi zimou a létem, bez sněhových srážek X stále prší
místní větry
bríza
– stejný princip jako monzuny, ale v periodě dnů a nocí, rybáři po ránu na moře
mistrál
– studený vítr z Alp údolím Rhóny
široko
= jugo – suchý a teplý vítr ze S Afriky ovlivňuje J Itálii
bóra
– silný vítr na chorvatském pobřeží
stálé tlakové oblasti – cyklonální činnost přicházející od Atlantiku
föhn
– teplý padavý vítr v Alpách
krajina
vesměs všude
kulturní krajina
= sekundární
ovlivňována již od antiky (vymýcení lesů -> eroze ve Středomoří)
nejzachovalejší ve Skandinávii a na Islandu
nejhorší stav v průmyslových oblastech (Porúří, Horní Slezsko, Donbas, černý trojúhelník)
ochrana přírody
vybrané NP
Bayerischer Wald a Šumava
Triglavski (SLO)
Plitvička (CRO)
Bělověžský (POL-BĚL)
Tanap
Dartmoor (GB)
Camargue (FRA)
dlouhá tradice (Lüneburgská vřesoviště na poč. 19.st., u nás Žofínský prales v Novohradských horách)