Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
25 - Fyzicko-geografická sféra ČR, Snímek obrazovky 2020-04-29 v 12.01.02…
25 - Fyzicko-geografická
sféra ČR
Podnebí
• mírný pás-přechodná zóna
• převládající SZ proudění
• místní ráz podnebí ovlivněn hlavně tvarem reliéfu
a) s rostoucí nadmořskou výškou pokles teplot nárůst srážek
b) návětrné svahy vlhčí závětrné svahy sušší
• proměnlivost počasí (ročně 60 frontálních systémů) → průměrná stálost počasí 3 dny
Teplota vzduchu
Průměrná teplota
• 0,2°C(Sněžka)
• 10,1°C (Praha Klementinum)
nejteplejší měsíc červenec
• nejchladnější leden (1/3 únor, 1/6 prosinec)
Teplotní rekordy:
• max: 40,4 °C, Dobřichovice (20. 8. 2012)
min.: - 42, 2 Litvínovice u ČB (1929)
Srážky
• nejsušší závětrné dešťové stíny: Žatecko < 500 mm
• nejdeštivější návětrné svahy hor > 1000mm
• nejdeštivější červen a červenec
• nejsušší leden a únor
Srážkové extrémy:
nejvyšší průměrné srážky: 1705 mm Bílý Potok
nejvyšší srážky za 24 hod: 345 mm Nová Louka (30.7. 1897) nejnižší průměrné srážky: 410 mm, Libědice
největrnější místo Milešovka
nejvyšší naměřená rychlost větru: 216 km/h
(Sněžka, 19. 1. 2007)
Vývoj podnebí v ČR
Link Title
• přirozené změny v rázu počasí + vliv globálních změn působením člověka
• těžko odhadnutelný vývoj
• nejdelší souvislé měření teplot - Praha Klementinum (od r.1775)
Vodstvo
Vodní toky
• pramenná oblast
• střecha Evropy
• 3 úmoří
• hlavní řeky (prvního, druhého řádu) • %plochy
Úmoří tří moří
b) Černé moře 27,5% - Morava → Dunaj
• nevýhodný vějířovitý tvar povodí Moravy • nebezpečí povodní na dolním tok
c) Baltské moře: 9,2% -
Odra
(3 izolované oblasti)
2. Sever Broumovského výběžku
- povodí Stěnavy
3. Frýdlantský a Šluknovský výběžek
- - povodí Lužické Nisy
1. Slezsko
- • vějířovité povodí horního toku Odry s přítoky. Opavy, Ostravice a Olše
a) Severní moře: 63,3%
Labe
• délka: 379 km
• Ø průtok ve Hřensku 309 m3/s
• pramen: Labská louka v Krkonoších
• plocha povodí: 48 500
Km2
Vltava
• nejvýznamnější přítok Labe
• pramení na Šumavě
• u soutoku delší než Labe (440 km) s větším průtokem (149 m3/s)
Link Title
• téměř 2/3 odtoku • pravidelná stromovitá říční síť
Vodopády
• asi 40 významnějších vodopádů v horských oblastech
• vodopád s největším průtokem
- Mumlavský vodopád (0,8 m3/s)
• nejvyšší vodopád:
Pančavský vodopád
148 metrů
Vodní plochy (stojaté vody)
Jezera
• přírodního původu
• velmi málo
• převažují ledovcová jezera
• nejvícena Šumavě
ČERNÉ JEZERO
• největší: 18,4 ha
• nejhlubší: 39,8 m
Jezero Laka
Čertovo jezero
Rašelinná jezera Černá jezírka
Krasová jezera - Bozkovské podzemní jezero
Antropogenní jezera
• vznik v důsledku lidské činnosti
• nejčastěji zatopené bývalé lomy
• větší množství než přírodních jezer
Kristýna – Hrádek nad Nisou
Umělé vodní nádrže
Nádrže
• funkce přehrad
výroba elektrické energie
zdroj pitné vody
ochrana před povodněmi
cestovní ruch
Nejvýznamnější přehrady
Lipno (4870 ha) - největší přehrada
Orlík 716 mil m3-největší objem zadržované vody
Vltavská kaskáda
Dalešice - nejvyšší hráz (100m) a hloubka (84m)
Švihov (Želivka) – největší vodárenská nádrž
Dlouhé stráně - Přečerpávací vodní nádrž
Josefův Důl - Kamenice
Branžež
Rybníky
• J a V Čechy
• 14. -16. století pro chov ryb
• v současnosti méně než v minulosti - (18. – 19. stol. vysoušení)
• důležitý krajinný prvek - (vodní ptactvo, ryby...)
Třeboňská rybniční soustava
Rožmberk
• největší rybník (489 ha)
Máchovo jezero
Podpovrchové vody (podzemní)
• velikost zásob ovlivněna geologickým složením
• zdrojem vsáknutá srážková voda
• největší zásoby křídových a čtvrtohorní sedimentech
• Česká tabule
• Třeboňská a Českobudějovická pánev
• Chebská pánev
• oblasti v blízkosti velkých řek
• nejvydatnější pramen podzemní vody-Mělnická Vrutice (140 l/s)
• dnes pramen nevystupuje na povrch (jímán vrty)
• CHOPAV: CHráněné Oblasti Přirozené Akumulace Vod
• podpovrchové vody důležitým zdrojem pitné vody (čistší než povrchové)
Minerální vody
• podpovrchové vody se specifickými vlastnostmi:
a) zvýšený obsah rozpuštěných plynů (min 1g/l)
b) zvýšený obsah minerálů (min 1g/l)
c) teplota >25°C (t > 50 °C = vřídlo)
d) zvýšená radioaktivita
• výskyt v blízkosti tektonických zlomů
• relativně velké zásoby
• využití v lázeňství
Jeseníky
• střední Čechy
• severozápadní Čechy
• nejteplejší pramen:Vřídlo v Karlových Varech 73 °C
Znečišťování vody
sídla – nedostatečné čištění
průmysl
zemědělství – splach hnojiv
Biota
• soubor všech živých organizmů na sledovaném
Biogeografická regionalizace
• nejvýznamnějším přírodním faktorem ovlivňujícím charakter bioty je podnebí (nadmořská výška)
• současný charakter bioty zásadně ovlivněn lidskou činností
Výškové vegetační stupně
Povrch a geologická stavba
Povrch
rozdíl → 1487 m
• Hřensko: 115 m
Sněžka: 1602 m
• střední výška 430 m
Geologická stavba
Český masiv – prvohorní
Karpaty - třetihorní
Geologický vývoj
Starohory
(2,5 mld. – 542 mil. let)
Dno moře - sedimentální horniny
Slepence, pískovce, vápence - později metamorfovány (Kadomské vrásnění)
• útržkovitě dochovány v oblasti
Barrandienu
Prvohory
(545 – 245 mil. let)
• kambrium – silur: dno moře → sedimentární horniny (vápence, slepence)
• dochováno v oblasti
Barrandienu
Hercynské vrásnění (390 – 310 mil. let)
• vyzdvižení mořského dna → velehory
• metamorfóza starších sedimentů
• vznik rozsáhlých žulových plutonů
• v podhorských pánvích uhelné sedimenty (Ostravsko, Plzeňsko, Kladensko)
Hercynské (tan šan, ural) a kaledonské vrásnění ( Altaj. mongolský altaj)
Druhohory
(245 – 65 mil. let)
• od konce prvohor eroze hor → zarovnání povrchu
• sever Čech zatopen mořem → křídové pískovce
Třetihory
(65 – 2 mil. let)
Alpinské vrásnění
• vyzdvižením mořského dna vytvořeny Západní Karpaty
• vyzdvižením vytvořena kerná pohoří
poklesem ker vytvořeny pánve → sedimentace hnědého uhlí
• vznik pásu vulkanických pohoří
České středohoří
Doupovské hory
Čtvrtohory
(2 mil. let – dnešek)
• střídání dob ledových a meziledových
Šluknovský,Frýdlantský výběžeka sever Moravy pokryt pevninským ledovcem
Bludný balvan Ostrava Poruba
• intenzivní ledovcová eroze v horách → ledovcová údolí, morény... Labský důl
Geomorfologická charakteristika
Absolutní nadmořská výška
Morfometrické typy georeliéfu
ÚZEMÍ ČR (2 GEOLOGICKÉ SYSTÉMY)
HERCYNSKÝ SYSTÉM
Hercynská pohoří
Česká vysočina
Českomoravská subprovincie
• významným morfologickým prvkem říční údolí
• geologicky staré vrchoviny a pahorkatiny
Českomoravská vrchovina oblast
Javořická vrchovina (javořice)
Žďárské vrchy
1 more item...
Jihočeské pánve
2 more items...
Drahanská vrchovina
3 more items...
Krkonošsko - Jesenická subprovincie
Lužické hory
• vulkanický reliéf
• křídové sedimenty
Luž 793 m
Klíč 760 m
Panská skála (magma v sopouchu - čedič)
Jizerské hory
• žulový Jizerský pluton
• kerný reliéf se zarovnanou náhorní plošinou → rašeliniště
• příkrý severní svah
Wysoka Kopa 1126 m
Smrk 1124 m
Jizera 1122 m
Rašeliniště Jizery Frýdlantské cimbuří
Ještědsko-kozákovský hřbet
• prvohorní metamorfity a křídové sedimenty
• výrazný hrásťový hřbet
Ještěd 1012 m
Kozákov 744 m
1 more item...
Krkonoše
• 2 hřebeny
7 more items...
• vrásnozlomová hornatina
Broumovská vrchovina
• složitá geologická stavba (viz atlas) Adršpašsko-teplické skály
• členitá vrchovina
Orlické hory
• převaha metamorfovaných hornin (ruly, svory, fylity, amfibolity....)
• hornatina
Velká deštná 1115 m
Zemská brána údolí Orlice
Králický Sněžník
výrazná hornatina
četné periglaciální jevy
→ mrazové sruby, kamenná moře
pestré geologické poměry
metamorfity, vápence
Tvarožné díry
3 more items...
Rychlebské hory
• Smrk 1126m
Hrubý Jeseník
• výrazné zlomové svahy
• žuly, metamorfity
• 2. nejvyšší pohoří
• periglaciální tvary
2 more items...
Břidličná hora- kamenný proud
Velká kotlina
Praděd (1491 m)
Vysoká hole (1465 m)
• Červenohorské sedlo (1013 m)
Nízký Jeseník
• máločlenitá vrchovina
• geologicky pestrá oblast
(viz Atlas)
• třetihorní vulkanismus
1 more item...
Slunečná (800 m)
Poberounská subprovincie
• pahorkatiny, vrchoviny • údolí Berounky a Vltavy,
• převaha starších sedimentárních a metamorfovaných hornin, • využití vápenců uhlí
kaolínu
Český kras
• nejvyšší celek
• prvohorní metamorfity
• Tok 865 m
Praha 863 m
Hořovická pahorkatina
• součástí CHKO Český kras
• nejvýznamnější krasová oblast v Čechách
Koněpruské jeskyně
Český kras
Svatý Jan pod skalou
Lomy Amerika
Krušnohorská
• složitá geologická stavba (viz Atlas), • na s hornatina, • na J pánve a sopečná pohoří
Krušné hory
• kerná stavba
• J zlomový svah
• Klínovec (1244m)
Děčínská vrchovina
• Děčínský sněžník
• Jetřichovické stěny - Pravčická brána
Doupovské hory
• stratovulkán
• Hradiště (934 m)
České středohoří
• podpovrchový magmatismus
• Milešovka (837 m)
pánve
6 more items...
Česká tabule
• převážně ploché tabule a pahorkatiny
• v křídových sedimentech skalní města
Hruboskalsko
Prachovské skály
Ralská pahorkatina
• nejčlenitější a nejvyšší
1 more item...
• v Polabí a Poohří pleistocenní sprašové návěje
Šumavská
• převážně vrchoviny a hornatiny
• geologicky kompaktní (prvohorní vyvřelinya metamorfity)
Šumava
• kerný reliéf s výrazným jižním zlomovým svahem
Plechý 1378 m
Großer Arber 1456 m
• částečná glaciální modelace → mrazové sruby, → slatě, → jezera (Čestovo jezero)
Boubín
Teplá Vltava
Novohradské hory
• Kamenec (1072 m)
Epihercynské nížiny
Středopolské nížiny
Středopolská nížina
Opavská pahorkatina
ALPÍNSKÝ SYSTÉM
Karpaty
Západní Karpaty
Vnější západní Karpaty
• převaha vrchovin a hornatin
• svrchno křídové až oligocenní mořské
flyšové
sedimenty (pískovce, jílovce, slepence, vápence)
Mikulovská vrchovina
• vápencová bradla vystupující z flyšových vrstev
Pavlovské vrchy (Pálava)
Chřiby
• typické výchozy odolnějších pískovcových skal
• nejvyšší a nejčlenitější celek Středomoravských Karpat
Brdo 587 m
Bílé Karpaty
Velká Javořina 970 m
Vršatecká bradla
Javorníky
• členitá hornatina s výraznými hřebeny
Velký Javorník 1071 m (SK)
Malý Javorník 1021 m
Moravskoslezské Beskydy
• členitá hornatina
• hlavní hřebeny jsou odděleny velmi hlubokými údolími
• izolované masivy s výraznou prominencí
→Travný (1 203 m)
→ Smrk (1 276 m)
• flyšové horniny
→ Lysá hora (1 323 m)
Radhošť 1129 m
Vněkarpatské sníženiny (subprovincie)
• pás nižšího a méně členitého území (JZ→SV: Znojmo → Ostrava)
• třetihorní mořské a čtvrtohorní říční sedimenty • nížinyveforměširšíchúvalů
užších bran pánví
Dyjsko-svratecký úval
Hornomoravský úval
Moravská brána
Ostravská pánev
• rovina až plochá pahorkatina
• karbonská sedimentace → (prvohory) černouhelné sloje
• reliéf ovlivněn ledovcovou činností v pleistocénu
• antropogenní tvary reliéfu →haldy
→důlní poklesy
Panonská nížina
Západopanonská pánev
Vídeňská pánev
Dolnomoravský úval
