Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

3 - 8 - ASIE, Jihovýchodní Asie, Jihozápadní Asie (Státy perského zálivu),…

- - - - zemědělství:
        
        -> hornatý Z až SZ Číny – nedostatek srážek -> zemědělství při řekách, závlahy -> suché, horské oblasti (Tibet, MON) -> pastevectví - prasata, skot, drůbež -> ptačí chřipka, SARS
        
        -> J Číny – dostatek srážek -> rýže (sklizeň 2-3x ročně)
        
        -> střední a V Čína, Korea – sušší oblasti -> rýže (1x ročně), pšenice, kukuřice
      - do konce 19.st. mimo vliv euroamerické civilizace (zaostávání) - po 2WW – prudký rozvoj – asijští tygři
      - napětí ve vztazích mezi JAP a ostatními
      - - rozdílná vyspělost: JAP, KOR, TAI – ČÍN – MON, KLDR
      - největší region s vysokým soustředěním obyvatelstva (20% světové populace)
      - hustý pás osídlení: pobřežní nížiny Číny, Korea, JAP
      - vlhké pobřeží (monzuny a mořské proudy - Kuro-Šio) X suché vnitrozemí (pustiny, velehory)
    - - KLDR
      - Hong Kong
      - Jižní Korea
      - Macao
      - Mongolsko
      - Taiwan
      - Čína
      - Japonsko
  - - - ASEAN = sdružení zemí JV Asie
      - rovníkový klimatický pás -> monzuny, členité pobřeží, mogoty = věžovité vápencové ostrovy, seismicky a vulkanicky aktivní oblast
      - zemědělství – terasovitá pole, sklizeň 2-3x ročně; rýže, cukrová třtina, palma olejná, kávovník, kaučukovník
      - Zlatý trojúhelník – THA-BAR-LAO, opium
      - přes 1⁄2 mld. obyvatel, prudká urbanizace
      - buddhismus, islám, křesťanství
      - obchod s bílým masem, námořní pirátství
      - zásoby surovin -> ropa a zemní plyn z šelfu, cín (1.W MAL)
      - v minulosti kolonizována Evropany: POR, NIZ (Východoindická společnost), GB, FRA, ŠPA; za 2WW JAP
    - - Laos
      - Barma = Myanmar
      - Kambodža
      - Filipíny
      - Thajsko
      - Vietnam
      - Singapur
      - Brunej
      - Malajsie
      - Indonésie
      - Východní Timor
  - - - nejchudší region Asie
      - - kolébka civilizace; vznik 2 světových náboženství (hinduismus, buddhismus), 1/4 lidstva, nerovnoměrné husté osídlení - střet náboženství: hinduismus X islám X buddhismus
      - od 19. století britská kontrola (Východoindická společnost) -> modernizace (železnice, industrializace)
      - po 2WW vznik nezávislých států
      - monzunová oblast, tropické cyklóny (tajfuny) -> katastrofální záplavy
      - - důležitá zemědělská oblast (hlavní hosp. činnost): rýže, čaj, batáty, jutovník
      - silně pozměněná krajina – původně tropické lesy
    - - Bhútán
      - Nepál
      - Bangladéš
      - Maledivy
      - Pákistán
      - Srí Lanka
      - Indie
      - Afghánistán
  - - - Střední východ = státy Perského zálivu
        
        Bahrajn
        
        Kuvajt
        
        Jemen
        
        Omán
        
        Spojené Arabské Emiráty
        
        Katar
        
        Saudská Arábie
        
        Irák
        
        Írán
      - Blízký východ
        
        Kypr
        
        Sýrie
        
        Turecko
        
        Libanon
        
        Palestinský stát
        
        Jordánsko
        
        Izrael
    - - Střední východ = státy Perského zálivu
        
        nejvýznamnější světová oblast těžby ropy – 1⁄2 světových zásob, OPEC, diktují ceny ropy
        
        kolonizovány až do20.st. (vesměs GB)
        
        dodnes absolutní monarchie (emiráty, království, sultanát)
        
        nedostatek vody – odsolování
        
        zemědělství – pastevectví (kozy, ovce, velbloudi), datle, pistácie
        
        tradiční odvětví – výroba koberců
        
        kolébka 3 náboženství – židovství, křesťanství, islám (Mohamed, Mekka, Medina)
        
        hodně gastarbeiterů (Indie, Pákistán, Filipíny, Egypt apod.) ale i ze západu (lékařský personál) národy: Arabové, Kurdové, Peršané
        
        šíité (10%) – nástupnictví Mohamedova bratra Alího (chalífa)
        
        sunnité (90%) – volba chalífy + sunna (sbírka výroků Mohameda)
        
        staroorientální státy (Sumer, Mezopotámie, Babylónie, Perská říše)
        
        vysoký přirozený přírůstek (polygamie)
      - Blízký východ
        
        Levanta
        
        kolébka křesťanství a judaismu,
        
        ohnisko mezinárodního napětí (stát Izrael, kontrola ropy)
        
        subtropické středomořské podnebí
        
        Damašek – nejstarší hlavní město na světě
        
        dnes převaha arabského a tureckého obyvatelstva
  - - - území pěti postsovětských republik
      - politicky nestabilní oblast: střet islámské kultury s ideologií komunismu; zájmy Ruska, Číny, USA (vojenské základny) sousedství s Afghánistánem
      - ekonomická krize po rozpadu SSSR
      - národnostní rozmanitost
      - od pol. 19. století součást Ruska
      - kontinentální klima
      - autoritářské postkomunistické režimy od 1991
    - - Tádžikistán
      - Kyrgyzstán
      - Uzbekistán
      - Turkmenistán
      - Kazachstán
    - - Kazašská plošina
      - Fregatská kotlina
      - Aralské jezero - desertifikace
      - Celina - úrodná rozoraná step
      - Ložiska nerostného bohatství
    - - Mongolská nadvláda
      - 19 stol. Součást ruska
      - Po rozpadu SSSR vznik nezávislých států
      - poté vstup do SNS
      - Součást hedvábné stezky
    - - zemědělství
      - Bavlníkový komplex SSSR
      - Málo rozvinuté
      - Bajnokur
  - - - ložiska ropy Ázerbájdžánu
      - korupce, šedá ekonomika, klientelismus = zvýhodňování založené na známostech
      - hospodářství je orientované na pěstování zemědělských plodin – zejména v Gruzii (citrusy, čaj, vinná réva)
    - - 1) sféra zájmu tří mocností: Rusko, Turecko, Írán (Persie)
      - 3) národnostně velice pestrá oblast
      - důsledky: časté konflikty, uprchlíci
      - 2) střet křesťanské a islámské civilizace
    - - Kura-Arakská nížina, Kolchidská nížina (subtropy)
      - zemětřesení (1988 Arménie – desetitisíce mrtvých – počátky Člověka v tísni)
      - Velký Kavkaz (Elbrus), Malý Kavkaz, Arménská vysočina (Ararat)
    - - důležité obchodní a migrační (úprk před Mongoly, Peršany) stezky mezi Evropou a Asií → národní a kulturní pestrost, mnoho etnik → střety, vznik autonomních republik (Abcházie, Adžárie, J Osetie, Náhorní karabach)
      - Součást SSSR
      - SNS
- - - - typy monzunů
        
        protože se pevnina zahřívá rychleji než voda, je v květnu pevninská masa Asie často o 10 °C teplejší než Indický oceán -> ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se -> vytváří tak oblast tlakové níže, díky které se monzun dává do pohybu -> aby se tlak vyrovnal, začne proudit na pevninu chladný těžší vzduch, který je nad oceánem -> na své cestě sbírá vypařenou mořskou vodu -> když monzun plný vlhkosti dosáhne pevniny, teplejší vzduch nad ní se odsouvá, vodní páry zkondenzují a začne pršet
        
        V zimě je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí.
        
        Letní monzun spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principielně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čerapundží).
        
        Zimní monzun je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny je přitahován k oceánu, přičemž vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec dochází ke sněhovým srážkám - nejvíce na japonských ostrovech (Hokkaidó)
      - sezónní větrné proudění, letní a zimní, vzniká díky nestejnému zahřívání pevnin a oceánů -> JV Asie (Čína, Indie), pravidelné záplavy v letním období
    - - MAX srážek dlouhodobě – Čerápundží (IND) 11 800 mm/rok
      - MAX roční amplituda – Verchojansk na Sibiři (RUS) -70°C až + 30°C
      - MIN naměřená teplota – Omjakon (RUS) -78°C
      - MAX naměřená teplota – Džakébábad (PÁK) +53°C
  - - - bezodtoká oblast ve střední Asii a Číně (40% území)
      - hlubokomořské příkopy (tektonické zlomy): Kurilský, Japonský, Filipínský
      - úmoří všech oceánů
    - - odvodňované hlavně do Pacifiku, poté do Severního ledového oceánu
      - dle odtokového režimu:
        
        1) subarktické – dlouho zamrzající, př. Ob, Lena
        
        2) monzunové – vázány na monzuny, max. Q při letních deštích, př. Mekong, Chang-Jiang
        
        4) tropické – vyrovnaný Q po celý rok, př. Kapuas
        
        5) ledovcové – napájené táním ledovce, max. Q v létě, př. horní tok Indu
        
        3) suchých oblastí – př. Amudarja, Syrdarja
      - nejdelší řeky: Chang-Jiang (CHIN) 6300 km, Chuang-Che 5400 km, Ob 5400 km
      - klíčové řeky pro zavlažování – Amudarja, Syrdarja – vysychají
    - - reliktní = zbytková – zbytky vnitřních moří, př. Kaspické moře, Aralské moře (vysychá)
      - ledovcová – pozůstatek ledovce, př. Tajmyr
      - vulkanická – zatopené kaldery, př. Toba (Sumatra)
      - jezero Tonlesap – propojeno s Mekongem, regulace průtoku řeky
      - tektonická – v místě tektonických zlomů, př. Bajkal (přes 330 přítoků, jediný výtok Angara), Mrtvé moře
    - - – hlavně v RUS (Jenisej, Angara, Amur) a CHIN (Tři soutěsky)
- - - - Zeď Nářků
      - kasta
      - sunnita
      - minaret
      - rabín
      - pagoda
      - bráhman
      - Potála