Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Filozofie 20. století (Fenomenologie (Jan Patočka (Jeden z prvních…
Obecná charakteristika
Vztah mezi myšlením a jazykem, jazykem a skutečností
-
-
-
Fenomenologie
Věda o podstatách, eidos= jádro fenoménu
-
Fenomén – to, co se člověku ukazuje, očištěné od našich přání, představ, tužeb, jedná se o jakousi esenci,
a) Empiricko-reálná – to, co vnímáme smysly
b) Eidetická – samotná esence, to, co z jevu dělá to, čím skutečně je
Edmund Husserl - Reakce na vědecký výklad světa – ačkoli chceme být objektivní, zapomínáme na komplexnost jevení se. Fenomenologická redukce - máme uzávorkovat skutečnosti, které jsou nabalené na podstatu, esenci
Jan Patočka
-
-
b) Pohyb sebezbavení sebeprodloužením (obstarání práce) – pohyb práce, člověk si všímá věcí, které mu slouží,
c) Pohyb sebenalezení – setkání člověka se sebou samým, pochopení lidské konečnosti
Max Scheller
-
-
Hodnoty
-
-
Duchovní hodnoty (poznání, krásno)
Náboženské hodnoty – nejvyšší hodnoty, nejvyšší formou lásky je Bůh
Martin Heidegger
-
Navazuje na fenomenologii, předznamenává existencialismus
Máme-li se přiblížit podstatě bytí, máme zkoumat bytí člověka zevnitř – tzv. dasein (pobyt), člověk je jediné jsoucno, které si uvědomuje bytí, jako jediný se tedy může dostat k jeho podstatě
Pragmatismus
-
Obecné pravdy neexistují (co je pro jednoho užitečné, nemusí být užitečné pro druhého → relativismus)
-
Charles Pierce - předchůdce, Pragmatická maxima-
Hodnota idejí závisí na praktickém uplatnění, pravda je takové pojetí skutečnosti, které nám přináší užitek
Wiliam James- zakladatel, Měřítkem pravdy je prospěch, pravdivé je to, co je užitečné, účelné,
John Dewey - Instrumentalismus – myšlení je nástroj jednání, Pedagogika – pragmatický učitel nechá žáky diskutovat, důležitá je komunikace
Karel Čapek - Noetická trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život), Noetická relativizace – neexistuje jedna pravda, jediný pohled na svět, různí lidé vyvozují různé závěry
Novotomismus
Podstata – spojení víry, rozumu a poznání, existuje jedna pravda, ke které vedou dvě cesty – cesta víry a cesta rozumu
-
Piere de Chardin - body alfa a omega, Jacques Maritain- vztah filozofie a teologie
Existencialismus
Existence je způsob bytí, nedá se popsat, musí se zažít
Karl Jaspers
Mezní životní situace – člověk je konfrontován otázkou smysluplnosti či nesmysluplnosti lidského bytí
-
-
Jean Paul Sartre
Lidé ovšem nejsou věci, u lidí není žádná předem daná esence, proto existence přechází samotnou esenci -> ateismus
-
Díla: Hnus, Zeď, Bytí a nicota. Odmítl Nobelovu cenu
Člověk nevznikl k žádnému účelu, v přirozenosti člověka je nicméně dát svému životu smysl a účel -> člověk dosouzen ke svobodě
Zkoumá způsoby, jak můžeme smysluplně žít ve světě bez Boha, kde každý čin (kromě našeho zrození) je vždy volbou
Sören Kierkegaard
-
Odmítal Hegela, subjektivnější pohled na člověka,vnímá ho jako radikálního jedince
Život člověka je určován jeho jednáním, jednání je určováno jeho volbami,
Albert Camus
Za filozofa nikdy nepovažoval, tvrdil, že chce pouze zjistit, jak se správně chovat ve společnosti i k sobě samému, dával tedy přednost etice před metafyzikou
Nesmrtelnost je nemožná, tudíž je život absurdní
Dílo: Cizinec, Mor, Pád, Exil a království, První člověk, Caligula, Nedorozumění, Mýtus o Sysifovi
-
Pokud člověk přijme fakt, že jeho život nemá smysl, bude šťastný
Strukturalismus
Vědecký směr v jazykovědě, literární kritice, vznik na poč. 19. století, specifický názor na povahu jazyka
Ferdinand de Saussure - zakladatel v Evropě, nezávislý vývoj i v USA
Novopozitivismus
Důraz na jazyk, jazyk jako fakta a logické propojení, vědecká analýza jazyka
Vídeňský kruh
Skupina filozofů, logiků a teoretiků vědy
Bertrand Russel- Svět je souhrn věcí, nikoliv faktů, matematik, aktivista, subjektivní idealista, ideální jazyk je srozumitelný
Rudolf Carnap- Úkolem vědy je přinášet poznatky o světě a formulovat je, úkolem filosofie je logická analýza a ujasnění vědeckých pojmů, má zkoumat poznatky vědy a učinit věty srozumitelnými
Logický pozitivismus, omezil vliv filozofie
Filozofická antropologie
-
Zakladatelem Scheler- Pozoruje, čím se lišíme od ostatních druhů. Všichni máme instikty a žádostivost, lišíme se duchem- hybná síla existence i kultury člověka
Předchůdci- Feuerbach, Marx, Kierkegaard
Helmut Plessner - Navazuje na Decarta, Člověk má pozicionalitu – je ohraničen vůči svému prostředí, má k němu vztah
Bere člověka jako komplex – biologická stránka, kulturní a společenská stránka, intuice, vystihuje podstatu člověka od biologie až po náboženství
-