Coggle requires JavaScript to display documents.
návaznost na zrušení nevolnictví (1781) a poddanství (1848)
vedlo k přílivu venkovského obyvatelstva do měst; souvislost také s rozvojem průmyslové výroby
zakládání odborových organizací a sociálně demokratických stran
vlády v Evropě začaly řešit sociální pojištění pro zaměstnance
„Bismarckova reforma“ - Německo
uzákoněno povinné nemocenské, úrazové (1884) a starobní (1889) pojištění + invalidnší
„Taafeho reforma“ - R-U
zavedeno povinné sociální pojištění pro rakouskou část R-U
zákon o úrazovém pojištění dělníků a zákon o nemocenském pojištění dělníků (obligatorní pojištění)
zákon o bratrských pokladnách
tyto 3 zákony zavedly povinné veřejnoprávní pojištění - pojistné platili pojištěnci i zaměstnavatelé
zkušenost ukázala princip dobrovolnosti v pojištění není vzhledem k malé zodpovědnosti některých zaměstnanců za vlastní osud příliš vhodný a také vlivem rozvoje průmyslu a celkového společenského pokroku došlo k → přechodu od dobrovolného k povinnému pojištění zaměstnanců
zabezpečení občanů v nepříznivých sociálních situacích způsobených sociální událostmi jako nemoc, stáří, invalidita, mateřství, apod. je problémem každé společnosti
řešení situací rozdílné podle stupně vývoje společnosti - otázka ekonomických možností
Středověk
17. a 18 stol.
patent o tulácích a žebrácích - umožnil obcím přiznávat právo žebrat pouze práce neschopné chudině
o chudinu pečuje církev a vrchnost, později přeneseno na obce
reformy státní správy Marie Terezie
nástup laiků (profesionálů, nešlechticů) do vysokých úřadů
- nutnost zabezpečení úředníků pro případ nemoci a stáří (šlechtici měli své zdroje)
„penzijní normály“ - pro vdovy, sirotky a některé skupiny zaměstnanců