Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

OBDOBÍ SCHOLASTIKY - Coggle Diagram

- - - - obecnému přiznává vyšší skutečnost než jednotlivému
      - vycházejí spíše z Platóna a novoplatónismu
      - PŘEDSTAVITELÉ
        
        Eriugena
        
        Jan Scotus
        
        první otec scholastiky; Karlem Velikým scholastické filozofie
        
        jako první řekl, že pravé náboženství je zároveň pravou filozofií a naopak
        
        2 zvláštnosti jeho učení
        
        velká důležitost přikládána rozumu -> podle církve rouhání a kacířství
        
        zavržen za kacířství
        
        vydatně využíval novoplatónské myšlení
        
        dění je koloběh, v Bohu začíná a končí
        
        Anselm z Canterbury
        
        využívá více ortodoxii (pravděpodobnost)
        
        víru stavěl nad myšlení: věřím, abych pochopil credo, ut intelligam
        
        věřící -> francouzský klášter a arcibiskup v Anglii
        
        rozumem dokazuje Boží existenci (ontologický důkaz)
        
        odsouzeno -> může se tím dokázat prý vše
        
        druhý otec scholastiky
        
        Vilém ze Champeaux
        
        reálné bytí přísluší obecným druhovým pojmům a jen jim
        
        v pozdějších letech zmírňuje své přemýšlení
        
        dal realismu extrémní podobu
    - - skutečné jsou pouze jednotliviny, obecné pojmy se podle něj nevyskytují ve skutečnosti, jen v našem intelektu, jsou pouhými jmény
      - vycházejí spíše z Aristotela
      - PŘEDSTAVITELÉ
        
        Jan Roscellinus z Compiégne
        
        jeho učení známe jen ze zpráv jiných myslitelů, jeho spisy se nedochovaly
        
        dostal se do rozporu s církví, když své učení použil i na Boží Trojici
        
        podle toho co řekl, tak by nebyl jeden - trojjediný - Bůh, ale 3 osoby, 3 bohové
        
        byl usvědčen z kacířství a přinucen to odvolat
        
        = obecné pojmy jsou člověkem vymyšlená jména, označení, jimiž shrnujeme podobné jednotliviny podle společných znaků
    - - Petrus Abaerlardus (Abaelard)
        
        Díla
        
        Historie mých nehod
        
        líčí dobývání srdce mladičké Heloisi, společný útěk z jejího domu kvůli těhotenství, tajná svatba kvůli jeho postavení ve víře, jejich rozdělení a pomstu otce Heloisi
        (poslal nájemné "vrahy" aby ho zbavili mužství)
        
        Dialog mezi filosofem, židem a křesťanem
        
        tři diskutující řeší otázku, které náboženství je nejbližší "rozumu", jež dal lidem Bůh
        
        není ani realistou a ani nominalistou, hledá kompromis
        
        univerzálie jsou ve věcech
- - - - bojovníci dobývali země a šířili jejich kulturu
      - náb. centrum zůstávalo v Mekce
  - - - al-Kindí, vyučoval v Bagdádu
      - al-Fárábí, vyučoval v Bagdádu, Aleppu a Damašku
    - - dostával se do rozporu s islámskou dogmatikou
      - popírá nesmrtelnost duše
      - vyšší a čistá pravda, kterou pozná filosof ve filosofii náboženství ukazuje v obrazném hávu, který je přizpůsoben slabšímu chápání davu
    - - největší filosof arabského Východu
      - Bůh je nehybným hybatelem z něhož proudící formy se uskutečňují v látce
      - názor na univerzálie má stejný jako Abaelard
      - univerzálie
        
        jsou v božském rozumu "před" věcmi
        
        vzhledem k ztělesnění ve skutečnosti jsou "ve" věcech
        
        v hlavách lidí jako jimi vytvořené pojmy jsou "po" věcech
    - - víra je protikladem vědění
      - zaujímá ke vší vědě a filosofii skeptický postoj
  - - - nejvýznamnější aristotelik
      - dílo Průvodce zmatených
        
        Zmatenými jsou ti, kteří se nedokázali vyrovnat s (domnělými) rozpory mezi filosofickou pravdou a zjevným (židovským) náboženstvím
      - vztah víry a rozumu
        
        pokud je rozum ve sporu s Písmem, má rozum přednost a snaží se uvést Písmo v souladu alegorizujícím výkladem
        
        výsledky jsou ve shodě