Kniha začíná seznámením rodičů - amatérské herečky a budoucí právničky s ekonomem. Těhotenství matky ukončí předčasně útok vlčáka (jeho matka porodí v divadle, i když trpí chorobnou stydlivostí). Kvido je středem pozornosti, hlavně babiček. Je brýlatý a intelektuálně zaměřený, ale také tlustý, z čehož má komplexy. Rodina se ze strachu před výpovědí stěhuje z Prahy do Sázavy, tam oba nastupují do skláren. Bydleli v prosklené terase závodní vily, kde byla zima. Kvidův otec byl neprůbojný, nesehnal jiné bydlení (nechtěl vstoupit do komunistické strany). Kvido dostal zápal plic, narodilo se druhé dítě - Paco, otec rychle řeší jiné bydlení. Nastoupil tedy na VUML, koupil psa (vlčáka Něhu) od podnikového stranického lídra a začal hrát fotbal, aby byl vidět v pozitivním světle té doby. Kvido začíná recitovat - velmi úspěšně, kamarádí s Jaruškou - úspěšně. Do nového domu přibyla společně s Pacem i babička Líba. Otec začíná trávit celé dny v dílně, kde dělá truhlařinu. Jeho znalost jazyků mu otevřela cestu k povýšení, ale záhy byl s matkou přistižen u kamaráda z divadla (u Pavla Kohouta - odpůrce komunistického režimu) a bylo po kariéře. Byl sesazen na místo podnikového vrátného a uzavřel se do sebe, trpěl depresemi. Matka mu sehnala i psychiatra. Kvido přerušil studia na ekonomické vysoké škole, aby mohl psát své povídky, dělal nočního vrátného (měli zvyk na sebe svítit s matkou, poté i s Jaruškou, když se vzali). Matka vidí, jak se otec stále více hroutí a přemluví Kvida, aby měli s Jaruškou dítě, že by mu to mohlo pomoct z depresí. Ale ani malá Anička nepomohla (předtím dokonce volala i jeho bývalé milence Marianě). Svou rakev si přestal dělat až po sametové revoluci, kdy oba rodiče dostali odpovídající místa a Kvido vydal svou první knihu (i když ho matka prosí, aby to nedělal, jelikož kniha odhalovala velmi osobní detaily z jejich rodinného života).