VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
PŘÍČÍNY REVOLUCE
rozdělení francouzské společnosti
3 stavy:
Šlechta
Duchovenstvo
Měšťanstvo(třetí stav)
měli právo se podílet
na řízení státu
Vétšina obyvatelstva néměli právo podílet se
na řízení státu( žijící na venkově,městská chudina...)
Od roku 1614 se na řízeni nepodílely stavy—> bylo naposled svoláno jejich zasedání-generální stavy
Šlechta:
žila z výnosu svých panství- dávky
Vyšší šlechta-zastávala dvorské úřady
Vyšší i nižší šlechtici mohly pobírat plat jako královští důstojníci-pouze v době války
Velké majetkové rozdíly (nižší X vyšší) šlechtou
Šlechta neplatila daně
Duchovenstvo:
žily z příjmů-desátků a církevních poplatků
Velké majetkové rozdíly (nižší X vyšší) duchovními
Rozdíl původu: vyšší duchovenstvo-šlechtici, nižší-neurozeného původu
Neplatili daně
Třetí stav(měšťané):
Tvořili- obchodníci, finančníci, řemeslníci, inteligence( učitelé, lékaři, právnící..)...
Platili daně
Nejvétší tíže všech daní a dável- na rolnících: chodili na robotu, platili desátek a poplatky církvi, dávky své vrchnosti+odvádět daně státu —> zbyla jim 1/5 přijmů
Hospodářská situace ve Francii
Hospodářské problémy
Narůstal státní dluh, kvuli prohraným válkám
—> ztráta zámořských kolonií, situaci zhoršoval nákladný život královského dvora ( nejen: slavnosti, šperky, oděvy či kočáry s koňmi...) ale sumy peněz- platy dvorských hodnostářů a úředníků.. plat ministrů a úředníků
...vétšina úředníků byli zbyteční-král si kupoval věrnost
svých dvořanů
Dluhy rostly i za vlády Ludvíka XVI. – na jejich zplacení by byl potřeba dvojnásobek peněz které byly v oběhu po celý Francie...
Daně které se vybraly sotva stačily na zaplacení úroků
Zvyšovat daně nebylo možné
Svolání generálních stavů
Ludvík XVI. pověřil několik svých ministrů aby vyřešili finanční problémy ve Francii.
...shodli se na zdanění šlechty a duchovenstva–nespokojenost—> svolal zasedání generálních stavů...
... sešly se v květnu 1789 ve Versailles
K projevení dobré vůle vůči šlechté a duchovenstvu– měl třetí stav tolik poslanců jako šlechta s duchovenstvem dohromady...
...ale hlasovalo se podle stavů(1stav=1hlas)
Ne podle "hlav" (1poslanec=1hlas)
Nespokojenost třetího stavu–vědéli, že kdyby měl hlas každý poslanec, vyhráli by
Panovník chtěl jednat pouze o finančních záležitostech, ale třetí stav i o změně absolitického způsobu vlády
V červnu 1789 se třetí stav prohlásil Národním shromážděním k odhlasováním daní a k vypracování ústavy
Odůvodnili se tím že zastupují 96% obyvatel
Král nechal uzavřít sněmovní síň-poslanci se dál sešli v Míčově...odpřísáhli si že se nerozejdou dokud nevypracují ústavu...přejmenovali se na Ústavodárné shromáždění-k němu se postupně připojili jedinci z šlechty a duchovenstva
Ústavodárné shromáždění:
Hlasovalo se podle hlav, září 1791, byla ústava hotova
V době kdy vzniklo Ústavodárné shromáždění byla neklidná situace v Paříži 14.července 1789 došlo k povstání dobyli pevnost Bastilu-státní vězení+se zmocnili pařížské radnice—>ZAČALA REVOLUCE
PRŮBĚH REVOLUCE
První období revoluce
Události roku1789
Poslanci v Míčově se se zděšením dozvěděli o povstání v Paříži–nechtéli násilí, ale pokojnou cestou změnit Francii v konstituční monarchii a zlepšit hospodářství
Nepokoje z Paříže do ostatních měst i na venkov
Útoky na panské sídla, ničení kanceláří-spisy o poddanských povinostech—>zasahovalo vojsko, šlechtici odcházeli do zahraničí....
V srpnu 1789:
Ústavodárné sh. vyhlásilo-srpnové dekrety-rušily stavovská privilegia
Všichni si byli rovni před zákonem, všichni platili daně-podle majetku, zrušeno kupování úřadů, zrušeno poddanství...
Ústavodárné sh. vyhlásilo: Deeklaraci
práv člověka a občana
Základní principy z nichž byla ústava(osobní svoboda, rovnost před zákonem, právo na soukromí-majetek, svoboda slova,, vyznání a shromažďování...)
Zrovnoprávnění židů přijali až v r. 1791
Král byl donucen srpnové dekrety+deklaraci....podepsat, přestěhovat se do Paříže — zde se přestéhovalo i Ústavodárné sh.
Formování různých názorových skupin:
Umírnénéjší sedávali ve sněmovně vpravo
Radikálnější vlevo (z pohledu předsedajícího)
Přetrbává dodnes
Vznik: politických klubů-mimo snémovnu
Nejradikálnější klub- jakobíni-(podle knihovny v klášteře sv. Jakuba)...
Události let 1790-1791
Ústavodárné sh. pracovali na ústavě
Zhoršování situace ve Francii:
Rostly ceny ,ale nerostly mzdy...
Mnoho podnikatelů-emigraovali—> jejich zaměstnanci (dělníci)- bez prostředků.....hladové bouře
Staré daně, dávky se nevybírali, ale nové ješté nebyly zavedeny..—> stát se dostal na mizinu...
...poslanci se rozhodli vyvlastnit církevní majetek (rozprodat ho v dražbě...) —>ztráta mnoha památek a staveb...–> nespokojenost věřících–>další nepokoje
V létě 1791
Král s rodinou se pokusili uprchnout do zahraniči
fran. emigranti zde za pomocí Pruska a Rakouska připravovali vojentský zásah
Cestou byl však dopaden a odvezen zpét do Paříže
Nékteří poslanci žádali sesazení krále a vyhlášení republiky
podle někteřích dal král útěkem najevo že je nepřítel-vétšina nesouhlasila...
...chtéli konstituční monarchii-bez krále neni možná(ustanovení ústavy) –> král zůstal na trůně
V září 1791 se Francie stala KONSTITUČNÍ MONARCHÍÍ
Konstituční monarchie
Ústava rozdělovala
Moc výkonnou-dle krále
Moc zákonodárnou-volené
Situace ve Francii znepokojivala okolní státy:
Rakousko a Prusko vyzívali ostatní ke společné vojenskému zásahu prozi Francii..
Francie to pokládala jako vina emigranťů–> dekret proti emigrantům
Vyzýval emigranty:
K návratu zpět
(..nebo budou obviněni ze spiknutí-poprava)
V dubnu 1792 Francie vyhlásila válku Rakousku:
Fran. armáda v katastrofickém stavu(špatná disciplína, nedostatek zásob, špatné vedení-většina emigrovala)
Spojenci: ,,pokuď bude ublíženo královské rodině, srovname Paříž se zemí!!"
Francie se ubránila-zhoršilo se postavení krále
V srpnu 1792 byl král sesazen a uvězněn
V září 1792 francie vyhlášena REPUBLIKOU
Republika
První období republiky
Nově zvolený poslanci pracovali na nové ústavě
Francie stále válčila(dařilo se) ale vyčerpávalo–> nespokojenost a nepokoje
Soudní proces s králem Ludvíkem XVI.-obviněn ze zločinu proti republice...vétšina odhlasovala trest smrti
V lednu 1793 byl popraven
Zhoršení vztahú s ostatními státy–> Francie vyhlásila V.B. válku- prohrávali–>ozbrojené povstání...toho využili radikální jakobíni-zmocnili se vlády
Jakobínská hrůzovláda
Popravili hl. odpůrce
Prohlásili že ústava vyjde po skončení války...
Do té doby: jakobínská diktatura
Moc v rukou: výboru pro veřejné blaho v čele s jakobínem Maximilienem de Robespierrem
Výbor rozhodoval o: vnitřní i zahraniční politice, obrana země proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli..
..vydán dekret o podezřelých(mohl být kdokiliv): kdo neměl občanství, setkal se s emigrantem, řekl néco špatného o republice.... byly ustanoveny zvláštní soudy které soudily podezřelé 47% skončilo smrtí včetně královny Marie Antoinetty..
Teror vyvrcholil v červnu 1794 kdy bylo zrušeno právo na obhajobu...(včetně Deklerace práv člověka a občana)
Došlo k povstání:
Robespierre byl zatčet se spoustou stoupenců gilotinován
Direktorium a konzulát
Zmizel pocit strachu
Stále nedostatek potravin+ byly drahé
Uzavřen mír s nékterými státy
Vyhlášena nová ústava
Voliči (plnoletí muži s určitým majetkovým cenzem)—> volitelé (plnoletí muži s vyšším majetkovým zenzem)—> shromáždění(moc zákonodárnou): rada starších (250 ženatých mužů či vdovců nad 40 let) a rada péti set (500 mužů nad 30let)
Rada starších jmenovala 5členné direktorium
Rada péti set navrhuje, kontroluje 5členné dir.
5členné direktorium: moc výkonná, každý rok se vylosuje ten který člen bude vyměněn..
Volební cenzus: vyšší než dříve
Ne všichni byli s republikou spokojeni
Uvažovali o návratu do monarchie-monarchisté pokusili se o povstání-potlačil jej Napoleon Bonaparte
V době direktoria
Vojenské úspěchy
Zlepšování hospodářské situace
Vnitropolitická situace nebyla utěšena
Obavy o vítězství ve volbách jakobínců či monarchistů(pokusili by se o převzetí moci..)
Opírání o armádu
Země potřebuje vládu ,,pevné ruky" ; Napoleon Bonapart nabítku přijal
Provedl:
Státní převrat
3 konzulové(ve skutečnosti vládl pouze 1-Napoleon)
Revoluce definitivně ukončena
SLOVNÍČEK
Diktatura:neomezená vláda(jedince či skupiny)
Direktorium: výbor vlády
Konzul: nejvyšší státní úředník ...
Konstituce: církev
Jakobíni: radikální skupina
Gilotina: přístroj sloužící k popravě(useknutí hlavy)
Cenzus: majetek