Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Subjektivní stránka trestného činu - Coggle Diagram
Subjektivní stránka trestného činu
obsahuje soubor znaků charakterizující psychiku pachatele ve vztahu k TČ
obligatorní znak
zavinění
souvisí se zásadou odpovědnosti za zavinění
tzv. objektivní odpovědnost je vyloučena
fakultativní znaky
pohnutka (motiv)
vnitřní podnět, který vedl pachatele k rozhodnutí spáchat TČ
může být okolností polehčující (§ 41 písm. c) TZ)
či přitěžující (§ 42 písm. a) TZ)
případně i okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby (§ 146 odst. 2 písm. e) TZ ) a může též odůvodnit snížení trestu podle § 58 Tz
nemusí se vyskytovat v každé SPTČ, pokud ji SPTČ ale obsahuje, jsou obligatorní
cíl (záměr)
zavinění
zavinění je vnitřní psychický vztah člověka k určitým skutečnostem, jež zakládají TČ
ať již vytvořené pachatelem
či objektivně existujícím bez jeho přičinění již v době činu (např. osoba mladší 15 let při pohlavním zneužívání)
složky podle § 15 a § 16 TZ jsou
složka vědění
zahrnuje vnímání předmětů a jevů pomocí našich smyslů a jejich představu
podmínkou uvědomování si pachatele v době spáchání činu, nemusí odpovídat objektivní realitě
stupně
možné skutečnosti (např. v pokladně bude více než 20 mil. korun)
pravděpodobné skutečnosti (např. dojde k poškození cizího majetku)
jisté (nutné) okolnosti (např. pachatel použije násilí proti osobě)
složka volní
vyžaduje, aby pachatel uskutečnění určitého skutku převzal do své vůle a rozhodl se pro takové porušení objektu TČ
zahrnuje chtění nebo srozumění
x vina
vina označuje v trestním řízení trestní odpovědnost
jde o celý souhrn podmínek nutných k tomu, aby šlo o TČ, zavinění je jen jednou z podmínek
bipartice
při každém TČ musí být dán úmysl
či nedbalost
nepříčenost zavinění vylučuje
chybí schopnost rozpoznávací (není možná ani nevědomá nedbalost)
či složka ovládací (chybí svobodná vůle)
výjimku tvoří případy actio libera in causa dolosa a culposa
musí se vztahovat na všechny skutečnosti, které jsou znakem SPTČ
postačí, že pachatel zná fakta a má laickou představu o hodnotách chráněných trestním zákonem
u TČ, jejichž pojmovým znakem je ohrožení, stačí, zahrnuje-li zavinění možnost poruchy (nebezpečí)
pokud se však pachatel mýlí v podstatných znacích (např. byt jiného považuje za svůj vlastní), není naplněna subjektivní stránka TČ
zavinění se posuzuje dle situace, jak se pachateli jevila v době činu, nikoli podle skutečnosti, jak později vyšla najevo
je předmětem dokazování
úmysl
složka
vědění i volní
2 formy
úmysl přímý (dolus directus) v § 15 odst. 1 písm. a) TZ
pachatel věděl, že způsobem uvedeným v tr. zákoně poruší nebo ohrozí zájem chráněný takovým zákonem
nebo že jej alespoň může porušit nebo ohrozit
a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit
charakterizován "s cílem"
obmysl
následek je přímým cílem, účelem jednání pachatele
úmysl nepřímý (dolus eventualis) v § 15 odst. 1 písm. b) TZ
pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem
a pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn
srozumění v § 15 odst. 2 TZ
i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem
tedy tzn. pachatel nepočítal se žádnou konkrétní okolností, která by následku tak, jak si jej představoval, mohla zabránit
nedbalost
složka
vědění
pachatel následek způsobit nechce, ani s tím není srozuměn