Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Spotřebitel a jeho ochrana - Coggle Diagram

- - - - s účinností k 1. 12. 2016 nahrazen zákonem č. 257/2016 Sb.,
        o spotřebitelském úvěru
  - - - zavedena možnost mimosoudního řešení sporů ze spotřebitelských smluv
- - - - tato definice má svůj původ v právu EU
      - vymezuje spotřebitele pouze negativně vůči podnikateli
      - oproti předchozí právní úpravě však rozšiřuje rámem úpravy z pouhého uzavírání a plnění smluv i na jiná právní i faktická jednání
  - - - spotřebitelem je pouze člověk
        
        ochrana se nevztahuje na právnické osoby
        
        (směrnice na ochranu spotřebitele ale obecně nevylučují přísnější úpravu a jejich aplikaci by bylo možné rozšířit i na právnické osoby)
        
        (ESD dovodil, že pojem spotřebitele, jak je definován směrnicí o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, je třeba vykládat tak, že zahrnuje výlučně fyzické osoby, nelze však bránit členským státům v uplatňování ochranných opatření také na vztahy mezi obchodníky navzájem)
    - - OZ neobsahuje definici podnikatelské činnosti
        
        lze ji dovodit z definice podnikatele dle § 420 odst. 1 OZ
        
        jde o činnost vykonávanou na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku
    - - jednání s podnikatelem nemusí být ani zřejmé (postavení podnikatele bude mít ve vztahu ke spotřebiteli i nepřímý zástupce podnikatele)
- - - - vyvratitelná domněnka: Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.
  - - - speciální ustanovení ve vztahu k obecné soukromoprávní úpravě smluvního práva
      - v režimu NOZ se jedná pouze o legislativní zkratku (nejde o samostatný smluvní typ), zákonná definice spotřebitelské smlouvy chybí
      - úprava spotřebitelských smluv se snaží realizovat zásadu rovnosti a autonomie vůle ve vztazích, v nichž existuje objektivní faktická nerovnost mezi stranami (podnikatelé jsou silnější profesionálové)
      - spotřebitel může být i jen součástí jedné ze stran smlouvy či jednou ze stran vícestranné smlouvy
      - nestačí formální postavení podnikatele a spotřebitele, nutná je i souvislost s podnikatelskou činností, resp. obchodní, výrobní nebo obdobnou činností
      - stranami smlouvy jsou spotřebitel a podnikatel (§ 420, 421 OZ)
        
        a) kdo samostatně, na vlastní účet a odpovědnost, vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, soustavně, za účelem dosažení zisku (§ 420 odst. 1 OZ)
        
        b) kdo uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, příp. osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele – pro účely ochrany spotřebitele (§ 420 odst. 2 NOZ)
        
        c) právní fikce, že podnikatelem je nadále i každá osoba zapsaná v obchodním rejstříku bez ohledu na to, zda provozuje podnikatelskou činnost či nikoliv (§ 421 odst. 1 OZ)
        
        d) v pochybnostech pro konkrétní případ má vlastnost podnikatele ten, kdo disponuje příslušným podnikatelským oprávněním (§ 421 odst. 2 OZ)
- - - - veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva
        
        před uzavřením smlouvy má podnikatel povinnost poskytnout konkrétní informace (svoji totožnost + kontakt, označení zboží/služby + popis vlastností, cena, poplatky a způsob platby, práva z vadného plnění)
        
        § 1811odst. 3 stanoví výjimky, na něž se informační povinnost nevztahuje
        
        u smlouvy uzavírané za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření
        
        u smluv o dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči
    - - k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona o ochraně spotřebitele se nepřihlíží
        a spotřebitel se nesmí svých zvláštních práv vzdát
        
        jednostranná kogentnost
    - - zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele (vyvratitelná domněnka)
      - § 1814 obsahuje demonstrativní výčet zvlášť zakázaných ujednání (př. ujednání vylučující spotřebitelova práva z vadného plnění, zbavující spotřebitele práva podat žalobu, odkládající určení ceny až na dobu plnění aj.)
    - - ledaže by se takového ujednání spotřebitel dovolal
    - - má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle jiného ustanovení, nevyžaduje se po něm uvedení důvodu a odstoupení není spojeno s žádným postihem (standardně lhůta 14 dnů)
    - - textová podoba smlouvy je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat
  - - - distanční smlouvy (§ 1824 – 1827)
        
        vznikají bez současné fyzické přítomnosti stran za použití prostředků, které umožňují komunikaci na dálku (některé smlouvy jsou výslovně vyňaty z tohoto režimu – např. internetový prodej potravin, rozvoz hotových jídel)
      - smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory (§ 1828)
        
        sjednané mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání / v prostoru obvyklém, pokud k uzavření došlo bezprostředně po oslovení spotřebitele mimo tyto prostory/během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží/služeb
      - ochrana spotřebitelů
        
        informační povinnosti nad rámec obecné
        
        poučení o daních, poplatcích atd. - pokud podnikatel nesdělí, nemusí spotřebitel tyto náklady platit
        
        poučení o právu na odstoupení - nedodržení vede k prodloužení lhůty k odstoupení spotřebitele od smlouvy bez uvedení důvodu ze standardní na 1 rok a 14 dnů
        
        při uzavírání smlouvy elektronickými prostředky (internet, email aj.)
        
        právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od převzetí plnění
        
        neobjednané plnění
        
        = tzv. setrvačný prodej
        
        spotřebitelé nejsou povinni takové plnění dodavatelům vrátit, ani jej nemusí o svém rozhodnutí vyrozumět - pokud se rozhodnou ponechat si nevyžádané plnění, aniž by o tom s dodavateli uzavřeli smlouvu, hledí se na ně jako na poctivé držitele
      - distanční smlouvy o finančních službách (§ 1841 – 1851)
        
        bankovní, platební, úvěrové, pojistné služby, penzijní připojištění, investiční služby nebo obchody na trhu s investičními nástroji, pouze pokud byl k jejich uzavření použit prostředek komunikace na dálku
        
        zpřísnění informační povinnosti poskytovatelů finančních služeb
        
        spotřebitel má kdykoli za trvání závazku právo
        
        (dostat smluvní podmínky v tištěné podobě, změnit způsob komunikace, odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez uvedení důvodů)
        
        (nelze odstoupit, pokud cena finančních služeb závisí na pohybech cen na finančních trzích, které podnikatel nemůže ovlivnit, a od smlouvy o cestovním pojištění nebo o pojištění zavazadel nebo o podobném krátkodobém pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 měsíc)