Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Pojetí občanskoprávní odpovědnosti - Coggle Diagram
Pojetí občanskoprávní odpovědnosti
pouze jedním z projevů právní odpovědnosti vůbec, založené různými druhy právních odvětví
(jinými projevy právní odpovědnosti jsou např. odpovědnost ústavněprávní, trestněprávní, správněprávní, pracovněprávní)
také projevem širší sociální odpovědnosti (vedle právní odpovědnosti existuje i odpovědnost mimoprávní = morální)
v současnosti vymezen 2 způsoby
nepříznivý (negativní) právní následek za újmu způsobenou v majetkové či nemajetkové sféře jiné osoby občanského práva
postihující buď toho, kdo svým jednáním porušil původní (primární) občanskoprávní povinnost (toho, kdo se tak dopustil protiprávního činu)
nebo toho, komu se přičítá k tíži nějaká zákonem kvalifikovaná událost vyplývající z určitých právem dovolených rizikových činností, představujících pro své okolí zdroj zvýšeného nebezpečí vzniku právem nedovolených závažných majetkových a nemajetkových újem
nepříznivý právní následek spočívá ve vzniku nové následné (sekundární) relativní občanskoprávní povinnosti předvídané sankční složkou příslušné normy
podle tohoto pojetí odpovědnosti je osoba povinna řádně a včas plnit a splnit všechny své primární občanskoprávní povinnosti a dodrží-li všechny, není žádný důvod zatěžovat ji občanskoprávní odpovědností
přináší větší právní jistotu, neboť neporuší-li jednotlivec nějakou právní povinnost, nebude ani postižen žádnou občanskoprávní povinností
toto pojetí by teoreticky mělo mít přednost, neboť je v souladu s pojetím odpovědnosti tak, jak ji chápou i další právní odvětví (trestní právo, správní právo, pracovní právo)
toto pojetí odpovědnosti se vyznačuje následujícími znaky
a. je nepříznivým právním následkem za újmu způsobenou na primární občanskoprávní povinnosti, který spočívá ve vzniku nové sekundární (retrospektivní) občanskoprávní povinnosti
b. podmínkou vzniku je rozpor s právem (protiprávnost)
c. může dojít k porušení smluvní či mimosmluvní (zákonné) primární občanskoprávní povinnosti, čin může být zaviněný i nezaviněný
d. protiprávním stavem je stav typicky způsobený zákonem kvalifikovanou (právně relevantní) událostí
e. občanskoprávní odpovědnost jako nová, následná občanskoprávní povinnost spočívá typicky buď
v občanskoprávní povinnosti, kterou odpovědná osoba dosud neměla, nebo
v určité modifikaci porušené původní občanskoprávní povinnosti, nebo
v rozšíření původní a nadále trvající porušené občanskoprávní povinnosti o další občanskoprávní povinnost
jako tzv. preventivní (perspektivní) odpovědnost vzniká již spolu se vznikem původní (primární) občanskoprávní povinnosti a provází ji latentně až do jejího porušení spojeného s újmou v majetkové či nemajetkové sféře postiženého, kdy se aktivizuje a působí právní následky
z tohoto pojetí vychází i OZ !!!
osoba občanského práva podle tohoto pojetí odpovídá za splnění primární občanskoprávní povinnosti
občanskoprávní odpovědnost v tomto pojetí po obsahové i funkční stránce splývá s primární občanskoprávní povinností
tím dochází k zúžení občanskoprávní odpovědnosti pouze na její preventivní funkci, a naopak k popření funkce reparační, satisfakční, příp. represivní
obecné předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti
protiprávní čin nebo protiprávní stav
újma v majetkové či nemajetkové sféře poškozeného
příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi a) a b)
zpravidla i zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti
postačí-li splnění prvních 3 předpokladů, jde o občanskoprávní odpovědnost bez zavinění
objektivní odpovědnost
při splnění všech 4 předpokladů jde o občanskoprávní odpovědnost za zavinění
subjektivní odpovědnost
funkce občanskoprávní odpovědnosti
uhrazovací (reparační) funkce
má rozhodující úlohu, neboť zabezpečuje v potřebné míře účinnou, spravedlivou (plnou) a zároveň urychlenou obnovu narušené majetkové rovnováhy
uhrazuje se dle § 2952
skutečně vzniklá škoda
pozitivní škoda (damnum emergens), která spočívá ve zmenšeném majetku poškozeného
ušlý zisk (lucrum cessans)
to, co poškozenému ušlo, neboť nedošlo k rozmnožení majetku poškozeného, ač se to dalo podle pravidelného chodu věcí očekávat
úhradu újmy v majetkové sféře je možné provés
uvedením do předešlého stavu, tedy naturální restitucí
není-li tento způsob úhrady dobře možný anebo požádá-li o to poškozený, pak úhradou v penězích, tedy peněžitou materiální kompenzací
satisfakční funkce
poskytnutí přiměřeného zadostiučinění
přichází v úvahu pouze v případech, kdy to zvlášť stanoví zákon, příp. kde to bylo ujednáno s cílem zmírnit, resp. odčinit za účelem spravedlivé nápravy i nemajetkové újmy postiženého
k nemajetkové újmě může dojít na chráněném osobnostním nebo majetkovém statku a není ji možné objektivně ocenit, a tudíž přesně vyčíslit všeobecným ekvivalentem
lze ji určitým způsobem (morálně či v penězích) odčinit a tím zmírnit
při určení zadostiučinění se přihlíží k závažnosti a intenzitě neoprávněného zásahu, k míře zavinění rušitele + je zde důležitá volná úvaha soudu
dle § 2951 odst. 2 OZ se satisfakce uskutečňuje v penězích (materiální satisfakce), pokud jiný způsob (morální satisfakce – př. omluva) odčinění nemajetkové újmy není sám o sobě dostatečně účinný
výjimečně připadá v úvahu i odčinění ve formě poskytnutí ceny zvláštní obliby v případě zásahu do majetkové sféry postiženého poškozením věci ze svévole či škodolibosti (§ 2969 odst. 2 OZ)
prevenční funkce
občanskoprávní odpovědnosti v duchu zásady „neminem laedere“ přispívá k motivaci osob občanského práva, aby svým jednáním neporušovaly primární občanskoprávní povinnosti, ať již smluvní, konkrétní zákonné, či obecně stanovenou povinnost počínat si v každém případě natolik rozumně, aby nebyla způsobena nedůvodná újma v majetkové či nemajetkové sféře jiných osob občanského práva (§ 2900 OZ)
represivní (trestní, penální) funkce
OZ v některých případech (př. § 2971 a 2969 odst. 2) zřetelně nasvědčuje i této funkci občanskoprávní odpovědnosti
druhy občanskoprávní odpovědnosti
smluvní X mimosmluvní odpovědnost
toto dělení občanskoprávní odpovědnosti se v NOZ dostává výrazně do popředí
spočívá v typu (druhu) porušené právní povinnosti
smluvní (kontraktní) odpovědnost (ex contractu)
újma je způsobena v příčinném spojení s porušením smluvní občanskoprávní povinnosti, ať již konáním, či opomenutím (př. odpovědnost za vady, odpovědnost za prodlení)
základním předpokladem je existence smluvní právní povinnosti a její porušení
vznik odpovědnosti za škodu se v tomto případě neváže na existenci zaviněného porušení primární smluvené povinnosti -> rušitel smluvní povinnosti odpovídá za škodu bez zavinění = objektivně
platí, že rušitel smluvní povinnosti odpovídá za způsobenou újmu druhé smluvní straně
ustanovení § 2913 odst. 1 OZ připouští výjimku pro případy, kdy by splnění smluvní povinnosti mělo zjevně sloužit i zájmu třetí osoby
objektivní odpovědnosti je možné se zprostit (liberovat) jen tehdy, pokud rušiteli zabránila ve splnění primární povinnosti mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka (vis maior)
mimosmluvní (deliktní) odpovědnost (ex delicto)
újma je způsobena v příčinném spojení s porušením zákonem (mimosmluvně) stanovení primární občanskoprávní povinnosti
nejde-li o případy striktně stanovené objektivní odpovědnosti za škodu, je vznik této odpovědnosti založen na předpokladu zaviněného protiprávního činu (porušením primární povinnosti)
existuje možnost vyvinění (exkulpace)
Odpovědnost za škodu X za vady X za prodlení
a) občanskoprávní odpovědnost za škodu – tvoří základ občanskoprávní odpovědnosti
b) občanskoprávní odpovědnost za vady
c) občanskoprávní odpovědnost za prodlení (dlužníka či věřitele)
majetková X nemajetková újma
a) odpovědnost za majetkovou újmu
újma objektivně ocenitelná a přesně vyčíslitelná v penězích
může mít podobu škody
odpovědnost za škodu
vady
odpovědnost za vady
újmy z prodlení
odpovědnost za prodlení
povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění = škody (§ 2894 OZ)
b) odpovědnost za nemajetkovou újmu
nemajetková (imateriální) újma = v obecném pojetí je to jakákoli újma, která pro poškozeného neznamená přímou ztrátu na majetku
nebylo-li sjednáno něco jiného, postihuje povinnost odčinit nemajetkovou újmu škůdce jen tehdy, stanoví-li to zvlášť zákon (§ 2894 odst. 2 OZ)
nejčastěji se jedná o nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzických osob, včetně jejich přirozených práv (§ 2956 an.OZ)
k odčinění těchto nemajetkových újem, nedošlo-li k nim jiným dostatečně přiměřeným způsobem (př. omluvou), slouží i přiměřené peněžité zadostiučinění
při ublížení na zdraví se jako nemajetkové újmy odčiňují v plné míře v penězích vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (ztížení společenského uplatnění)
při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví přichází u blízkých osob vyjmenovaných zákonem v úvahu peněžité vyvážení jejich duševních útrap
subjektivní X objektivní odpovědnost
vztah mezi nimi lze vyjádřit tak, že odpovědnost za zavinění je pravidlem, kdežto odpovědnost bez zavinění je výjimkou z tohoto pravidla
a) občanskoprávní odpovědnost za zavinění = subjektivní odpovědnost
je základním druhem občanskoprávní odpovědnosti, tj. odpovědnosti za způsobenou škodu
tento druh odpovědnosti předpokládá možnost vyvinění (exkulpace)
odpovědnost vznikne škůdci tehdy, lze-li mu za porušení primární zákonné povinnosti přičíst i zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti
zavinění předpokládá, že škůdce je po psychické (rozumové) stránce schopen svůj protiprávní čin a jeho následky posoudit a zároveň je svou vůli ovládnout
rozumová schopnost se posuzuje z objektivního hlediska
zda by bylo možné takové psychické schopnosti za daných okolností v pozici škůdce očekávat od každé průměrné osoby (§ 4 OZ)
X § 5 OZ: za určitých okolností je vyžadováno vyvinutí odborné péče
b) občanskoprávní odpovědnost bez zavinění = objektivní odpovědnost („odpovědnost za riziko, za výsledek“)
přísná objektivní občanskoprávní odpovědnost se zakládá jen v případech zvlášť stanovených zákonem (§ 2895 OZ)
vztahuje se v první řadě na porušení primární smluvní povinnosti způsobující postiženému škodu, rozeznáváme ale i případy odpovědnosti za škodu i případy odpovědnosti za prodlení; tradičně dopadá rovněž na případy vzniku újem při určitých (zpravidla právem dovolených) rizikových lidských činnostech (provozech)
v určitých případech může být spojena se zprošťujícími (liberačními) důvody, pak se jedná o prostou objektivní odpovědnost – zpravidla se jedná o případy tzv. vis maior
nejsou-li připuštěny žádné liberační důvody, pak se jedná o absolutní objektivní odpovědnost (př. § 2936 NOZ – ten, kdo je povinen někomu něco plnit, a použije k tomu vadnou věc)