Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

České národní obrození (Znamení zrodu, Obrozenské vlastenectví a…

- - - - jednotlivé sféry kultury si vypomáhají (a často splývají)
      - věda, literatura, publicistika apod.
      - krásná literatura s publicistickou funkcí (zejména Obrany = persvaze – deklamovánky, vlastenecké, pijácké písně, vlastenecká novela – např. J. K. Tyl)
      - historiografie s literárními kvalitami (Palackého Dějiny)
      - literatura vnímaná jako vědecký fakt (J. Kollár: Slávy dcera)
      - koexistence vědy a literatury v periodikách (časopisy Krok nebo Časopis Českého muzea)
      - obrozenský ideál: vlastenec (ideálně vědec) píšící česky:!:poezii, prózu i dramata
    - - nekonzistentnost x uniformita (stejní lidé se občas vyjadřují protikladně a obhájí to argumenty) >> mravní otazník
      - emancipací vůči Německu stojí Češi u zrodu emancipace Slovenska vůči Čechům
      - paradoxní nástroj emancipace: Panslavismus (Slované jako jeden národ s různými nářečími)
      - protikladné atributy (rozdílné jazyky, kultura a zvyky) nejsou vnímány protikladně (hledají se společné znaky, rozdílné se nezmiňují)
      - logika ve znamení ideologie Panslavismu (falšují se fakta, ohýbá se pravda – např. v češtině se popírá existence dvojhlásek, nebo že není český přízvuk nutně na první slabice – romská čeština?)
      - zdůvodnění: potřeba vymezit se vůči němčině:!:(např. NJ = logický jazyk, ČJ = logičtější nebo nelogický – hlavně jiný; nebo popírání původu jména SLovan = otrok – EN: slave)
      - paradox: odpoutávání se od kultury německé vede skrze vztah s ní >> neodpoutává se, vyráží opačným směrem
      - nezávislost je v podstatě závislostí: (odmítnutí sylabotónického verše, negace: jsme svébytní – naše kultura je jiná; analogie: jsme soběstační – naše kultura je stejně kvalitní)
    - - čeština se glorifikuje (jazyk sám o sobě je estetickou i politickou hodnotou) >> česká kultura vzniká jako kultura filologická a samo užívání jazyka je kulturotvorné
      - vztah s národy skrze jazyky (slovanské x neslovanské; maďarština spíše neutrální)
      - dopad na vědy: (vytváření názvosloví; rozvoj věd je prostor pro rozvoj jazyka; složka tematická ustupuje složce jazykové)
      - slovotvorba >> bohatá synonymita (někdy samoúčelná až zvrhlá – snaha o rozšíření slovní zásoby = posílení jazyka)
      - důsledek slovotvorby: skutečnost není popisována, je produkována (svět není slovy označován ale skrze slova tvořen)
      - jazyk se stává tématem ne prostředkem (i poezie)
    - - nejrychleji se dotváří část kultury spjatá s jazykem (slovesnost, písenictví, "literacy")
      - priorita jazykové stránky >> překladovost cizojazyčné literatury
      - autorem označován překladatel (různé (dez)interpretace a posuny originálu, doplňování o mraky poznámek)
      - specifikum překladů z němčiny (nerozšiřují dosah textu, ale snižují, zužují pro skupinu zasvěcených)
    - - mytologické prvky: svět v jednotě (nerozčleněný, synkretický), čas jako cyklický pohyb (vzkříšení, znovunastolení minulosti)
      - mýtus obnovy a zrodu (mystifikuje se, padělá se minulost – RKZ)
      - tvorba mytologie v umění (J. Kollár: Slávy dcera – dílo zažívalo až zbožštění)
      - tvorba a využívání symbolů, atributů češství a slovanství (lípa – národní symbol, včely a med – (sladká a pracovitá) hojnost / oproti německým (hořkým) žaludům a (poživačným) kancům)
      - Amerlingova Budeč (fantastický projekt centra slovanské vzdělanosti Karla Slavoje AMerlinga)
    - - snaha o "ideál" a "ideu" (stavění světa idejí nad reálný – reálný svět není nakloněn, otevírá se pouze snová cesta)
      - nese od počátku prvky hry (nereálnost, svět jakoby...)
      - hra nese prvky zápasu (agonální, soutěživý ráz – soutěž s německou kulturou)
      - agonální stylizace i agon jako téma děl (dialogy – Jungmann: Dvojí rozmlouvání, obrany, básně jako předstírané zápasy.../ atributy zápasu z Antiky)
      - mystifikace je známá napříč Evropou ("objevy" RKZ, fiktivní literáti – Žofie Jandová aka Čelakovský i v Bowringově antologii: Cheskian Anthology / Marie Čacká "selka z lidu" aka Božislava Pichlová, Svobodová)
    - - rostoucí skupina sdílící ideologii vlastenectví
      - vlastenecký společenský život (náhražka za chybějící společenský život národní)
      - iniciační složka jako u tajných společenství (zednáři apod.) přijetí etikety a rituálů (přijetí jazyka, přistoupení na "českou víru", vlastenecká jména...)
      - české písemnictví mělo získávat vlastence pro dobrou věc (zvláště ženy – přesvědčování i za pomoci erotiky v literatuře)
      - počešťování, odmítání vysokých německých titulů
      - "vlastenec" posouvá svůj význam od "patriot" přes "krajan" po "občan"