Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
učení (druhy učení (klasické podmiňování (I. P. Pavlov, naučení…
učení
druhy učení
klasické podmiňování
I. P. Pavlov
naučení nedobrovolných emocí nebo psychických reakcí
nedobrovolné reakce na podněty, které předtím nevnímali, nebo vnímali odlišně
zejména u lidí, kteří se potřebují naučit jiný způsob emocionálních reakcí na vzniklou situaci
nepodmíněná akce - evokuje vrozenou reakci bez předchozího učení (jídlo)
nepodmíněná reakce = vrozená odezva na nepodmíněný podnět (slinění)
podmíněný podnět = původně neutrální stimul (světlo, metronom), který získá schopnost vyvolat vrozenou reakci (slinění)
podmíněná reakce = původně nepodmíněná reakce (slinění), kterou vyvolal podmíněný podnět (tikání, světlo)
operační podmiňování (instrumentální)
člověk aktivně působící individuum ve svém prostředí
A (předpoklad) B (chování) C (důsledek) důsledek sekvence ABC má formu odměny nebo trestu
odměna způsobuje posílení chování v čase a frekvenci
typy polisňování
pozitivní - chování je odměněno
negativní - důsledky chování vedou zmírnění/zastavení působení nepříjemných pocitů
sociální učení
Kopírování chování dospělých dětmi probíhá bez posilování
učení vhldedem
učení řešením problému
postupné nebo náhlé odhalení podstaty vztahů a souvislostí mezi předměty a jevy v určité situaci
problémy s fixním řešením
konvergentní
procesy myšlení se musí sbíhat do jediného řešení
problémy s otevřený koncem
divergentní
mají víc různých řešení
strategie řešení
algoritmus
způsob řešení je známý - máme daný postup kroků
heuristika
postup není známý - musíme jej objevit
fáze učení
stav nejistoty
problém není jasný
definování problému
vyčlenění základních znaků a vztahů
vytvoření hypotéz
na základě vědomostí formulace možných řešení
verifikace - ověření
završení syntézou
restrukturováním vnímání, prostředků a v rámci nového úhlu pohledu přijde aha zážitek
geneticky naprogramované typy učení
habituace (přivykání) – na základě zkušenosti se sníží reakce a jedinec posléze přestane reagovat na podněty, které nepředstavují nebezpečí
biologicky účelné, bez vnějšího podmiňování
orientačně-pátrací reflex – jeho funkce je zjistit, zda jedinci nehrozí nebezpečí
senzibilizace (zcitlivění) - opakované působení podnětu vede k nárůstu reakce na podnět
imprinting (vtiskování) = jediná expozice podnětu stačí k tomu, abychom si ho natrvalo uložili do paměti, je to učení bez opakování či posilování, probíhá v raném věku
explorační chování = spontánní a systematické přezkoumávání prostředí a neznámých podnětů, když nehrozí nebezpečí – je to vlastně něco jako hra, jejímž cílem je seznámení se s novým objektem
percepčně-motorické učení
získávají se předpoklady k vykonávání činností náročných na vnímání, pohyby a vzájemné spojení vjemů s pohyby
verbální učení
paměťové učení
vytváření, zapamatování si spojení- asociací mezi slovy
nejde o smysl, ale o styčnost v prostoru nebo času
pojmové učení
osvojení si pojmů a logických operací
dva procesy
tvoření pojmu - analýza, syntéza
osvojení pojmu
obecné zákonitosti učení
učení probíhá jako postupné přibližování k cíli
nahodilé pokusy a omyly (časový deficit, emoční tlak)
postupné pochopení (pochopení principu cesty k cíli)
metodický postup (vytyčování a ověřování hypotéz)
učení se uskutečňuje regulačními a autoregulačními mechanismy s využitím zpětných informací
vyjadřuje význam přijímání a zpracování informací pro vytváření představ, obrazů a plánů budoucí činnosti
zpětná informace v učení může být vnější, vnitřní, průběžná, výsledková, pozitivní, negativní
nejvýznamnější je forma autokontroly, při které jedinec sám aktivně přijímá, zpracovává a hodnotí zpětné informace v učební činnosti
efektivita učení závisí na vzájemné interakci vnitřních a vnějších podmínek
vnitřní podmínky: motivace (podněcuje zájem, zvyšuje pozornost, pracovní schopnost, paměť, aj.) předchozí vědomosti, dovednosti a zkušenosti, osobní vlastnosti (zejména volní), schopnost autoregulace, metoda učení, atp
vnější podmínky: skupinové vlivy, emoční atmosféra ve skupině / ve třídě, rodinné, školní podmínky, atp
formy učení
spontánní učení
k procesu učení dochází nezáměrně, neselektivně, spontánně při činnosti
řízené učení
cíleně zaměřené a selektivní nabývíní vědomostí a zručností za spoluúčasti jiného jedince
sebevýchova a vzdělávání
jedinec sám iniciuje proces ve snaze získat nové poznatky, dosáhnout změny v chování nebo prožívání
podmíněné vnitřní motivací
širší smysl
nabývání individuálních zkušeností v průběhu vývoje člověka
užší smysl
cílevědomé, systematické, vědomé nabývání vědomostí, návyků, zručností, forem chování nebo osobnostních vlastností. Relativně trvalá změna v chování.
podílí se na emocionálním vývinu, sociálních interakcích, vývoji osobnosti