Středověká filosofie

Scholastika (9. - 15. st.)

Patristika

Dějiny i život člověka jsou v rukou milujicího Boha

Základ církevní tradice

Dělení

Apologetika (1.-3. st.)

Dogmatika (3.-4. st.)

Systematika (5.-8. st.)

apologeti = obránci křesťanské víry

stanovení základních křesťanských dogmat (základních pouček víry)

sjednocení dogmat v celistvý křesťanský systém

vznik církevních institucí

Dotváření systému

Bůh = všemohoucí stvořitel

vůlí stvořil svět z ničeho

největší

ctnost - pokora před Bohem

neřest - pýcha považování sebe sama za rovného Bohu

„Bůh osobní“ - mluví s člověkem jako osoba k osobě

milostivý a spásný

člověk je smrtelný, dokud není obnoven znovuzrozením v Kristu

Centrální dogma křesťanství (zmrtvýchvstání)

TERTULLIANUS (160-220)

„Věřím, právě protože to je nesmyslné“

Podřazení filosofie teologii

AURELIUS AUGUSTINUS (354-430)

Nejvýznamnější osobnost patristiky

Lidská duše a Bůh

hlavní otázky

Otázka lidské svobody

Predestinace - boží předurčení člověka ke hříchu

nikdo si nezaslouží boží vykoupení

musíte obdržet boží milost

Otázka vzniku světa

Bůh vše stvořil z ničeho

předtím neexistence ničeho, kromě idejí v jeho myšlenkách (vkládal platónské ideje do Boha)

Otázka času

Minulost, přítomnost a budoucnost neexistují

Minulost = přítomná vzpomínka (mylně chápaná jako minulost)

Přítomnost = bezprostředné prožívání (mylně chápáno jako přítomnost)

Budoucnost = přítomné očekávání (mylně chápaná jako budoucnost)

Otázka o původu zla

Zlo = nedostatek dobra a zároveň prostředek dobra (trest -> uvědomění si hodnot)

Boží obec

Obec pozemská - nedokonalá, neperspektivní, řízena sobeckou láskou k nám samým

Obec Boží - pozitivní síla vývoje lidstva, láska k Bohu a lidem

Hlavní pramen

Písmo svaté a myšlenky Platóna a Aristotela

Klíčový problém

Spor o univerzálie

Jsou obecné pojmy reálné, skutečně existují?

NOMINALISTÉ - říkají NE

REALISTÉ - říkají ANO

obecné pojmy reálně neexistují, jsou to jen jména, existují pouze jednotliviny, např. tento popsaný papír

obecné pojmy výsledek naši rozumové činnosti (abstrakce)

obecné pojmy nezávislé na konkrétnch předmětech, mají samostatnou objektivní existenci

Dělení

Raná (9. - 12. st.)

Vrcholná (13. st.)

Pozdní (14.-15. st.)

Nejvýznamnější

Vznik písemnictví, rozvoj vědy, vznik univerzit

tzv. velká recepce Aristotela

HNUTÍ

Františkánské (od roku 1517 potvrzeno papežem jako řád)

Dominikánské

František z Assisi

Albert Veliký

Tomáš Akvínský

příliv arabské, židovské a řecké literatury do Evropy

zakladatel

snaha o návrat k původním hodnotám křesťanství - chudoba, láska k člověku a přírodě a tím zachránit rozkládající se svět

Společenství kazatelů vyučující lid, věnující se vědecké práci a ediční činnosti. Od papeže měli povolení přednášet na univerzitách.

všestranný filosof a teolog - „doctor universalis“

Vykládal křesťanskou teologii Aristotelova díla

shromažďoval spoustu informací z různých vědních oborů, ale svojí práci nesjednotil do jednoho systému - v jeho práci pokračoval Tomáš Akvínský

filosof, realista, nejvýznamnější scholastik

v 17 letech vstup do dominik. řádu

„doctor angelicus“ - pro svou ryzost a jemnost

interpretoval Aristotela tak, aby nepřinášel hrozbu pro křesťanskou víru (v tomto období i mnoho islámských interpretací arabských filosofů)

Dílo

Proti pohanům

Teologická suma

vymezuje hranice filosofie a teologie (rozumu a víry)

Jedna pravda, 2 cesty k ní

Rozum

Víra

„Cesta zjevené pravdy“

Ontologické otázky

Druhy bytí

Pravé a dokonalé bytí = Bůh (sám o sobě není jsoucno, uděluje schopnost bytí ostatním věcem - není přemětem metafyziky ale určtitě JE)

Bytí věcí stvořených (nedokonalá)

5 cest k důkazu Boží existence

Z pohybu

z řetězu příčin

věci existují a neexistují - to že existují způsobuje nějaká nutnost

stupně dokonalosti (musí existovat nejvyšší)

v uspořádání přírody je smysl

Antropologické otázky

Člověk = jednota duše a těla; duše je stvořená, nesmrtelná

převzal i Aristotelovy názory na ženy - žena je nedokonalý muž

„TOMISMUS“ = autorita v církvi dodnes, dává odpovědi na filosofické otázky obsaženy v Bibli. Nejrozšířenější učení středověku

Roger Bacon

Větší dílo, Menší dílo, Třetí dílo, O užitečnosti věd

Angličan, františkán, kritik tomismu

Duns Scotus

kritizuje Akvínského

poukazuje na neslučitelnost Aristotelových myšlenek s křesťanstvím

William Occam

poslední scholastik

nominalista

Realističtí filosofové začínali obecným a z něho se snažili vyvodit individualitu, což bylo podle nominalistů špatně.

důraz na zkušenost

Středověká arabská a židovská filosofie

Arabská

Muhammad

zakladatel islámu

arabské překlady starořeckých děl

sjednostil arabské pouštní kmeny - Arabská říše

Avicenna (Ibn Síná)

Perský filosof, lékař, právník, přírodovědec, básník

nejvýznamnější filosof islámského východu

vliv na křesťanskou filosofii, rozvíjel Aristotelovo učení o látce a formě

Židovská

Maimonides

judaismus + aristotelismus a novoplatonismus

byl přesvědčený, že není zásadní rozdíl mezi Aristotelem a Biblí - vliv na Tomáše Akvínského

Kabala (židovská mystika)

Praha - významným centrem

Jehudy ben Becalela (Rabbi Löw)

židovský mystik, rabín

zabýval se i přírodními vědami

Německá mystika

zavřít oči a nahlížet vnitřním zrakem

Mistr Eckhart

filosof, dominikán

filosofie výrazem intenzivního náboženského prožitku